Kvalitnější komunikace znamená kvalitnější interakce s okolím
Komunikace je důležitou součástí našeho života. Díky ní jsme schopni sdílet své myšlenky, názory a city s ostatními. Také nám pomáhá vybudovat a udržovat si vztahy s druhými lidmi. Kvalitní komunikace je však něco, co vyžaduje značnou úroveň schopností. Je to díky naší schopnosti naslouchat tomu, co nám druzí lidé říkají, a vybírat správná slova pro vyjádření toho, co chceme sdělit. Díky tomu jsme schopni vybudovat silné a důvěryhodné vztahy. Již jsme Vám psali o využití NLP pro lepší komunikaci s lidmi. Takto lze ale využít i koučink.
A právě díky koučinku se může každý stát mistrem v komunikaci. Koučink vás povede k uvědomění si souvislostí a pochopení klíčových principů, díky kterým dokážete vygenerovat ta správná slova, aby byla pochopitelná pro konkrétního člověka a mohlo tak dojít ke vzájemnému pochopení a následně naplnění potřeb obou stran.
Tři principy komunikace
Paul Waltzlawick definoval tři principy komunikace:
- Nelze nekomunikovat, protože každé chování má i komunikativní charakter.
- Komunikace má dvě úrovně – obsahovou a vztahovou. Obsahová slouží k věcné informovanosti. Vztahová komunikace charakterizuje vztah jedinců a význam informace v kontextu vztahu.
- Vždy dochází ke zkreslení. Každý máme svou mapu světa, proto pojmenování např. škola znamená pro každého něco jiného – vyvolá to jiné pocity a odlišné obrazy.
Verbální a neverbální komunikace
Dále bychom mohli komunikaci rozdělit na verbální a neverbální. Verbální komunikace se zaměřuje na používání slov a je to nejpřesnější způsob, jak se vyjádřit a projevit své myšlenky a názory. Na rozdíl od neverbální komunikace je snazší určit, co se právě snažíte vyjádřit.
Mimoslovní chování registrujeme skrytě, není výslovně řečeno. Hraje velký význam zejména při zapojení emocí a pocitů v komunikaci, kdy nabývá na důležitosti a mnohé studie ukázaly, že je např. pro „líbí se mi dotyčný/ nelíbí se mi dotyčný“ z 93 % o mimoslovním vnímání a jen ze 7 % o slovech samotných. Neverbální komunikaci představuje mimika, oční kontakt, pohyby rukou (gesta), pohyby těla, práce s prostorem, charakteristika řeči, doteky a pachy, komunikace prostřednictvím předmětů.
Tři systémy komunikace
Jako lidé přenášíme informace z vnějšího světa skrze smyslové receptory. Někteří upřednostňují některý systém více.
Existují tři hlavní systémy: vizuální, sluchový a kinestetický. Následně si rozepíšeme a charakterizujeme každý systém zvlášť, abychom pochopili, jak lidé zpracovávají a reagují, když jsou v režimu daného systému. Lidé budou více slyšet na to, pokud s nimi budeme mluvit v rámci jejich dominantního systému a naše předání informací bude tak efektivnější.
1) Vizuální typ
Když je jedinec ve vizuálním režimu, mapuje svět převážně prostřednictvím vnitřních obrazů a k popisu své zkušenosti použije vizuální predikáty. Ve vizuálním režimu lidé obecně dýchají rychle a z horní části hrudníku. Jejich hlava je zvednutá a oči často směřují nahoru, když mají přístup k vizuálním informacím. Řeč je rychlá, protože často popisují sérii obrázků. Ve vizuálním režimu si lidé méně uvědomují ostatní systémy. Mohou hodně gestikulovat a ukazovat, protože si kolem sebe vytvářejí obrazy a pohybují rukou směrem k obrazům, když mluví. Pamatují si prostřednictvím obrazů. Člověk s vysoce dominantním zrakovým systémem klade větší důraz na vizuální informace, např. jak člověk vypadá, má uklizeno, vzhled a typ oblečení.
2) Auditivní typ
Když je jedinec v auditivním režimu, mapuje převážně zvuky a vnitřní dialogy. V tomto režimu lidé dýchají ze středu hrudníku a mluví výrazně rozvážně oproti vizuálnímu typu. Budou pohybovat očima do stran a dolů doleva. V auditivním režimu je pravděpodobnější, že člověk bude rušen hlukem, protože má vyšší sluchové povědomí. Učí se nasloucháním, mluvením a opakováním. Člověk, který hodně zpracovává auditivně, má rád verbální zpětnou vazbu, rád si o věcech povídá a velmi snadno si pamatuje verbální pokyny. Budou také reagovat na určitý tón hlasu nebo sadu slov.
3) Kinestetický typ
Když je jedinec v kinestetickém režimu, mapuje převážně pocity. Tento člověk má vysoké tělesné vědomí, uvědomuje si vjemy, doteky, pocit oblečení na svém těle. Dech vychází ze spodní části žaludku a mluvení bývá pomalé, zatímco slova, která používají, popisují jejich pocity. V kinestetickém režimu jsou klíčová rozhodnutí založena na pocitech. V kinestetickém režimu člověk při komunikaci používá dotek a je u něj v pořádku, když se ho také dotýkáme. Rádi se pohybují a užívají si praktické činnosti. Budou si užívat fyzické zkušenosti, jako je sport, masáže atd.
Když budeme vycházet z výše popsaných systémů, dokážeme se více naladit na druhé lidi, více je pochopit a dokázat číst informace z neverbální komunikace. Na základě toho pak dokážeme efektivněji reagovat a dát takovou zpětnou vazbu, která bude pro druhou stranu pochopitelná a zřejmá a bude snazší se na něčem domluvit a shodnout.
10 tipů na závěr
Na závěr 10 tipů, na co se v komunikaci zaměřit, aby byla co nejefektivnější:
- Vyhněte se zbytečným zkreslením. Než uděláte závěry o tom, co druzí říkají, zeptejte se jich, zda to je to, co chtěli říct.
- Buďte v komunikaci upřímní a otevření.
- Buďte srozumitelní – přizpůsobte své vyjadřování člověku a situaci (dítě/ kamarád/ zákazník/ formální/ neformální).
- Snažte se být soucitní a empatičtí.
- Buďte pozitivní a autentičtí.
- Nechejte druhé domluvit a buďte v přítomnosti s daným člověkem – aktivní naslouchání.
- Udržujte oční kontakt.
- Používejte konstruktivní zpětnou vazbu.
- Dejte druhému dostatek času na vyjádření.
- Vnímejte fyziologii druhého člověka.
Potřebovali byste zlepšit svou komunikaci a tedy i zlepšit své vztahy s okolím?
Zaujalo Vás to, co Vám může koučink nabídnout?
