Sebehodnota
V životě každý řešil, řeší nebo bude řešit svoji sebehodnotu. Jako taková je sebehodnota, dle mého názoru, proměnlivá v průběhu našeho života a má různé podoby dle toho, jak postupně vnímáme svět, svůj pohled na svět.
Nejenom v klidných časech, ale i v současné těžké době (rok 2023) je velmi důležité mít dobře nastavený vztah sám k sobě. Nejhorší jsou obavy o vlastní budoucnost a budoucnost svých blízkých. Nikdo pořádně neví, co ho čeká a mnozí mají problém věřit svým plánům. Jak řešit tyto obavy a nalézt možnosti řešení, lze nejvíce hledat v daném jedinci, doslova tzv. opřít se sám o sebe. Zde plno lidí váhá a má pocit, že to nezvládnou což je z velké části spojeno se sebehodnotou.
V průběhu našeho života se naše hodnoty mění včetně těch vlastních, a to včetně uvědomění si vlastní hodnoty, sebehodnoty neboli sebehodnocení. Což hlavně z pohledu hodnocení nejvíce pokrývají a měří různé psychologické a osobnostní testy, kde je hlavním měřítkem hodnota jednotlivých vlastností, schopností jedince z pohledu sama sebe a použitelnosti v daném systému např. ve školním, pracovním kolektivu, nebo partnerském vztahu atd. Každý ji však vnímá jinak a bohužel mnohdy se zaměňuje za jiné vlastnosti.
Ale co je to ta sebehodnota a jak ji uchopit?
Sebevědomí? Víra v sebe? Sebedůvěra? Sebeúcta? Sebepřijetí? Sebepoznání? Nebo důstojnost? Nebo to jsou vlastnosti, které v různém poměru tvoří celkovou naší sebehodnotu nebo její vnímání?
Nebo ji lze uchopit jako schopnost uvědomění si co je ve mně dobrého, výjimečného, kladného?
Někdo se však hodnotí velmi přísně, kriticky a spíše negativně, nebo se velmi podceňuje. Je to také sebehodnota.
Dle mého názoru ano. Sebehodnota, hlavně vychází z vnitřního pocitu, své hodnoty, jak se cítím já sám, jak se vnímám já, hodnotím ve vztahu k sobě nebo pocitu vnímání mé osobnosti v různém prostředí, situacích. Je to tedy vždy a hlavně o mém vnitřním pocitu, jak sám sebe vidím, hodnotím. Jak jsem se sebou spokojený.
Rozdíl kouč a psycholog/terapeut
Když se na toto podíváme z pohledu kouče a psychologa/terapeuta jsou postupy v oblasti hodnocení klienta dosti rozdílné. Jsou zde jiné způsoby vedení otázek, rozhovoru a hledání odpovědí, hodnocení, popřípadě interpretace výsledku.
Níže zde uvádím pár otázek z testu sebehodnocení (neboli jak sami sebe vnímáte, hodnotíte) dle psychologa W. Müllera, který potom na základě výsledku odpovědí dle určené škály je vyhodnocován jako psychologický profil sebehodnoty klienta. Pod příklady otázek z testu, zde uvádím možné otázky kouče při sezení s klientem, což dle mého názoru ukazuje velmi rozdílnou práci s klientem k nalezení sebehodnoty.
Co si myslíte? Jaká forma dotazování může více pomoci klientovi v oblasti vnímání vlastní sebehodnoty?
Příklady dotazování
Uvádím zde jen pro srovnání dotaz psychologa/test (P) a kouče při sezení (K – vlastní otázky, které bych volil).
- P: Zpravidla se cítím méně důležitý/á než ostatní.
K: Proč se cítíte méně důležitý? Co znamená méně důležitý?
2. P: Obyčejně mám vůči sobě vřelý a radostný vztah.
K: Jaký máte k sobě vztah? Vřelý a radostný vztah, jak byste ho popsal?
3. P: Často mívám pocit, že si se svou situací nevím rady.
K: Opravdu si se svou situací nevíte rady?
4. P: Vím, že mívám sklony sám/sama sebe degradovat kvůli chybám a nedostatku zkušeností.
K: Jak to víte? Proč si myslíte, že sám sebe degradujete kvůli chybám?
5. P: Neuvědomuji si u sebe žádné přehnané pocity provinění.
K: A jaké pocity si uvědomujete? Co je pro vás pocit provinění?
6. P: Mám silnou potřebu dokazovat svůj význam a svou neobvyklost.
K: Jak je silná potřeba dokazovat svůj význam a svou neobvyklost?
7. P: Cítím v sobě velkou spokojenost a silnou touhu po životě.
K: Co to je cítit silnou touhu po životě?
8. P: Velmi mě zajímá, co si o mě ostatní myslí a co o mě říkají.
K: A co si o vás myslí? Co o vás říkají?
9. P: Nepovažuji to za problém, když ostatní něco dělají “špatně” a nesnažím se je opravovat.
K: A co považujete za problém? Co znamená, když ostatní dělají něco špatně?
10. P: Mám silnou potřebu, aby mě ostatní obdivovali a respektovali.
K: Respektovali, obdivovali. Co to pro vás znamená?
11. P: Prohra ve mě zpravidla vzbudí pocit nevole a méněcennosti.
K: Jak byste popsal pocit nevole a méněcennosti?
12. P: Obyčejně se do nových věcí pouštím s důvěrou.
K: Co pro vás znamená důvěra?
13. P: Mívám sklony odsuzovat ostatní a často si přeji, aby byli potrestáni.
K: Podle čeho usuzujete, že míváte sklony odsuzovat ostatní?
…..atd.
Vidíte ten rozdíl?
U psychologického testu odpovídá klient formou rozmezí hodnot – čísla a výsledek se hodnotí na základě určitého vzorce vyhodnocení číselných hodnot.
U kouče klient dostává otázky, kterými ho vede k odpovědím tak, že klient mluví o svých pocitech, hodnotách a pohledech, které jsou jeho a nad kterými se musí zamýšlet a musí je vyjadřovat vlastními slovy, které i lépe vyjadřují jeho vlastní vnitřní pohled na sebe. Toto je velmi důležité pro nalezení vlastní cesty klienta k sobě, vlastní hodnoty jako jedince, jedinečné bytosti. A je jedno, zda to je negativní nebo pozitivní sebehodnocení. Důležité je, zda s tímto hodnocením je vnitřně srovnaný, spokojený anebo zda chce s ním něco dělat – zlepšovat, sám na sobě pracovat.
Názorně mně v této souvislosti napadá, že mnoho lidí může vystupovat jako přehnaně sebevědomí, a přitom zakrývají svoji nízkou sebehodnotu.
Sebehodnota vs. Sebevědomí
Jako základní definici sebehodnoty jsem vybral definici uvedenou v Psychologickém slovníku (HÁRTL, Pavel; HÁRTLOVÁ, Helena. Praha: Portál, 2000.) a to, že sebehodnota je:
„Pocit či vědomí vlastní hodnoty je komplexní charakteristika, která jde jen obtížně vysvětlovat z dílčích aspektů vlastního sebehodnocení. Je těsně provázána s morálními normami, celkovou hodnotovou orientací a se smyslem vlastního života“
V knihách, na internetu a v různých jiných zdrojích je sebehodnota různě definována, někdy i mylně zaměňována s jinými vlastnostmi, nejvíce však se sebevědomím. Což je někdy problém, protože sebevědomí je úzce spojené se sebehodnotou.
V této souvislosti zde uvádím definici dle Radky Loja, která vysvětluje sebehodnotu definicí pro mě ucelenější a to:
„Je to způsob přemýšlení o sobě a vnímání sebe. Vychází čistě z našeho nitra, ale druzí ji dokážou vycítit. Souvisí s naším charismatem a nelze ji předstírat. Z pocitu vlastní hodnoty vyrůstá sebevědomí, sebedůvěra a spokojené vztahy.
Může člověk někomu dokazovat vlastní hodnotu? Nemůže. Je to vnitřní pocit, který buď máme, nebo nemáme. Kdo se snaží svoji hodnotu neustále dokazovat například nadřazeným chováním nebo kritikou druhých, dělá to právě proto, že se cítí méněcenný.“
Sebehodnota a koučování
Pro koučování je důležité si uvědomit, že sebehodnota neznamená, jak se často mylně uvádí, sebevědomí. Je pravda, že sebevědomí úzce souvisí i se sebehodnotou, ale to neznamená, že sebohodnota se rovná sebevědomí.
Pro kouče je důležité vědět, již výše uvedené, že z pocitu vlastní hodnoty / znalosti své sebehodnoty u člověka vyrůstá jeho sebevědomí, sebedůvěra, úspěch a spokojené osobní, pracovní a rodinné vztahy což vede k větší spokojenosti v životě klienta.
Pokud si toto kouč neuvědomí, může nakonec řešit s klientem něco jiného než skutečné jádro problému, protože ač si jsou tyto vlastnosti velmi blízké a velmi úzce provázané, tak neznamenají a neřeší se ve vztahu k sebevnímání klienta stejně.
Tedy, dle mého názoru a pohledu, je SEBEHODNOTA více méně to, jak vlastně klient vnitřně sám sebe vnímá, prožívá a sám sebe hodnotí v pro něj důležitých oblastech života, které dle jeho názoru ovlivňují jeho vlastní život. Jak si sám sebe cení, jak se hodnotí a zda je spokojený.
„Když znám svoji hodnotu a jsem s ní vnitřně spokojený, nemusím řešit jiné“. (je úplně jedno zda jiné lidi, názory, pohledy, hodnocení a já nevím co ještě)
Chcete se cítit dobře? Chcete si být vědomi vlastní hodnoty? Obraťte se na mě.
