Jak se vyznat v labyrintu života aneb co doopravdy chceš?
Mnoho z nás má pocit, že život, nebo taky svět, je jako velké bludiště plné zmatku a nejistoty, ze kterého nevede cesta ven nebo je příliš těžké ji najít. Bludiště tak velké a složité…Jako bychom se snad ztratili v labyrintu života. V jeho středu slyšíme nepříjemně pravdivé otázky:
- Chybí vám v životě harmonie a klid?
- Potřebujete zlepšit vztahy s blízkými či na pracovišti?
- Postrádáte smysl života a hledáte své životní poslání?
- Omezují vás vaše přesvědčení a vlastnosti?
- Jste nespokojení a přenášíte negativitu na lidi kolem?
- Cítíte, že potřebujete v životě změnu, ale máte obavy?
- Nejste schopni si užívat života?
- Nemůžete dosáhnout pocitu naplnění?
- Pro samou práci nemáte čas radovat se z maličkostí?
- Pečujete o ostatní a zanedbáváte sebe?
- Je toho na vás prostě moc?
V dnešním světě můžeme být cokoli. Nabízí se nám nepřeberné množství možností všeho – od vzhledu a módních stylů přes rozmanité zájmové aktivity až po pracovní uplatnění a způsoby seberealizace. Můžeme si vybrat, co chceme jíst, kam chceme jet na dovolenou, jaké chceme auto. Můžeme se rozhodnout, co si budeme myslet, o co se budeme zajímat, co budeme říkat, jak se budeme chovat a s kým se budeme stýkat. Můžeme si dokonce vybrat být šťastní…
Život je rychlý a náročný, není čas se zdržovat nedůležitými věcmi. A někdy není čas ani na ty důležité. Jsme zahlceni informacemi a vjemy, které mnohdy ani nestačíme zpracovat. Neustále se porovnáváme s ostatními. Pořád se za něčím honíme nebo něco oddalujeme. Z našich životů se vytrácí radost, klid, umírněnost, vděčnost a hlavně lehkost.
Chceme to tak?
Jsme obtěžkáni starostmi a povinnostmi. Negativní zprávy na nás útočí ze všech stran. Prožíváme stres, obavy, úzkost, zklamání, beznaděj. Jsme realisté a v našich každodenních životech zbývá málo místa pro pozitivní prožitky a optimismus. Počkat! Negativity už bylo dost! Kam jsme se to dostali? Vždyť to tak být nemusí! Je čas na změnu. Změnu myšlení, vnitřního nastavení, prožívání a potažmo celého života.
Pojďme na to
Většinou si dokážeme určit, co nechceme. Nechci setrvávat v práci za stávajících podmínek, nechci partnera, na kterého se nemůžu spolehnout, nechci bydlet s rodinou na vesnici a dennodenně dojíždět do města, nechci nemít čas si přečíst knížku, na kterou se dlouho těším, nechci zanedbávat děti kvůli práci, nechci se v jednom kuse stresovat a být unavená, nechci jenom přežívat…Těžší však je ujasnit si, co a jak chceme namísto toho. Jak by vlastně vypadal náš ideální život? V čem bychom byli spokojení? Za jakých okolností? Dovolme si tu představu…
Co dál?
Jedna věc je tedy stanovit si, co ve skutečnosti chceme. Druhá, neméně významná, věc, která s tím jde ruku v ruce, je identifikovat své potřeby. Co potřebuji, abych byla spokojená? Abych se cítila lépe? Co potřebuji vidět, slyšet, cítit? Co zažívat? Doma, v rodině, v práci, u sebe a od ostatních. Co potřebuji vyjádřit? Co mi dodává sílu? Co mi chybí? Pro někoho to může být potřeba vůbec začít přemýšlet o svých potřebách a hledat tak cestu ven z bludiště života. Uvědomění a pojmenování potřeb je jako odrazový můstek pro další posun v životě.
Co když ale potřebujeme, aby nám s tím někdo pomohl? Aby nás někdo nezaujatý, nestranný provedl celým tím spletitým labyrintem? Přesně pro tyto případy (avšak zdaleka ne jen pro ně) je tu koučink.
Aha...
Koučink představuje elegantní a hlavně efektivní způsob, jak se v bludišti světa zorientovat a najít cestu ven z labyrintu života. Kouč nám správnou cestu přímo neukazuje, jen jde po našem boku a je nám oporou. Východ nacházíme sami pomocí nových uvědomění a zjištění, ke kterým nás kouč rozmanitými otázkami a technikami vede. Jednoduše nám pomáhá vidět, co jsme neviděli, a vědět, co jsme nevěděli.
Nejprve odhalíme své potřeby, přání a představy a v dalším průběhu se pak zaměříme na postupné zlepšení situace překonáním omezujících faktorů, stanovením cílů a jejich dosažením. Všechny snahy kouče (i klienta) se sbíhají do jednoho bodu: větší spokojenost klienta.
Naše labyrinty života jsou velice složité a mají mnoho slepých uliček a překážek. Proto nelze očekávat, že se dostaneme ven ze dne na den.
Nový model
Když sami sebe více poznáme a ujasníme si, co potřebujeme, na čem nám skutečně záleží a co chceme, můžeme se pustit do plánování nového, přehlednějšího života.
Středobodem bude naše nejvyšší priorita a vše ostatní uspořádáme kolem ní. Najdu si takovou práci, která bude slučitelná s rolí matky malých dětí. Domácím pracím se budu věnovat až poté, co si splním každodenní ranní rituál. Dám přednost klidnému večeru s partnerem, abychom prohloubili náš vztah, před oblíbeným seriálem. V neděli prostě budu chodit do kostela a navařím dopředu v sobotu. Budu se snažit nezanedbávat své potřeby!
Jsem venku z labyrintu života
Cesta ven byla klikatá, místy poněkud nepříjemná, těžká, v jednom snad neschůdná. Nebyla ale zas tak dlouhá a naučila nás spoustu nových užitečných věcí. Jsme konečně venku z toho šíleného zmatku. Stále jsme sice svědky nepěkných událostí a slyšíme negativní zprávy, stále čelíme problémům a změnám, s nimiž jsme nepočítali. Stále se musíme rozhodovat, každou chvíli. Ale všechno je teď lehčí, světlejší, klidnější, veselejší, příjemnější…a říkáme si:
- Zvládám to!
- Jsem tak ráda za to všechno, co mám!
- Takhle mi to vyhovuje a takhle to funguje!
- Jsem spokojená a můžu být oporou svým blízkým!
- Cítím klid a vyrovnanost!
- Zbavila jsem se nesprávných přesvědčení a zlozvyků!
- Dávám prostor i sobě!
Nezapomeňme, že si můžeme vybrat být šťastní a spokojení…
Pojďme společně najít cestu ven z vašeho bludiště! Ráda budu vaším průvodcem!
