Jak rodič ovlivňuje budoucí život svých dětí
Jedna z mých klientek řešila vztah otců k jejím dětem. Myslím tím tatínka každého dítěte, děti jsou jen dvě.
V prvním vztahu neměla štěstí. Partner dítě údajně chtěl. Krátce po otěhotnění ale o přítelkyni přestal jevit zájem, i o dítě. Byť byla paní X na rizikovém těhotenství a nikoho ve městě neznala, i její rodina byla daleko, nechával ji samotnou od rána do večera. Přes víkendy utíkal na celé dny za svou zábavou, nebo do noci hrál hry na počítači.
Ona tak byla sama doma, mezi čtyřmi stěnami. Sama musela pořídit výbavu pro miminko včetně kočárku, oblečení… všechno zařídit. Radost z miminka jí kazil pocit bezmoci, samota a nezájem partnera. Po porodu se nic nezměnilo, absolutní nezájem.
Po narození dítka se situace začala naopak ještě zhoršovat, a postupně nastoupil psychický teror. Klientka po několika letech marných pokusů se domluvit, i na bázi odborných rad, naštěstí dokázala sebrat dostatek sil a odejít. To se partnerovi najednou nelíbilo. I když ji před tím vyhazoval z domu, po jejím odchodu se začal mstít na všech frontách, včetně výživného.
Klientku to stálo mnoho sil, vyhořela… Přesto věřila, že zase bude lépe.
Nový partner, nové štěstí...
Našla si později nového partnera. Ze začátku vypadal jako ideální rodič, jako vzorný otec, který jen neměl štěstí na partnerky. To ostatně sama znala. Uvěřila. Přestěhovala se k němu a převedla dítko do nové školky.
A pak se začaly odlupovat slupky jako z cibule, postupně jedna za druhou. Neměl dořešenou minulost, tedy předchozí vztah. Péči o děti z předchozího vztahu přesunul na novou partnerku, a sám se staral jen, když se mohl předvést v roli „skvělého otce“. Když na to klientka přišla, chtěla odejít. Jen to už nestihla. Přišla na to, že je znovu těhotná, ve čtvrtém měsíci. Co na to otec? Rozhodně neměl radost.
Narodilo se úžasné dítko. A opět nastoupil nezájem otce. Dokonce jí i začal brát peníze. Ne přímo, ale vymýšlel zajímavé kličky.. Když si to nenechala líbit, začal tropit žárlivé scény i kvůli pěti minutám zdržení v obchodě. Sám začal jezdit za milenkou. A to už jí naštěstí došla trpělivost. Odešla, a tím se nezájem otce o dítě prohloubil.
Podívat se na své vlastní dětství bylo řešením
Paní X pak přišla za mnou na koučovací sezení, a začaly jsme řešit její situaci.
Zpracovaly jsme konflikty, které ji tížily. Týkaly se bývalých partnerů a … Ukázal se známý vzorec z dětství. Otec ji jako malou držel velmi zkrátka, často ponižoval, mamince na domácnost téměř nepřispíval, často sprostě nadával a malou ponižoval…
Našly jsme různá limitující omezení, které ji vložili do hlavy jak táta, tak někteří další, a tak klientku podvědomě blokovaly. Postupně jsme posílily ztracenou sebedůvěru, porovnaly hodnoty, zlozvyky. Přesto pořád někde něco překáželo.
Ty největší destruktivní vzorce jsou v nás z minulosti
A tak jsme udělaly i výlet do minulosti. Klientku jsem provedla s podporou do zásadních událostí v jejím životě v pubertě, dětství a došly jsme až k jejímu narození. Tam se něco stalo. Měla ohromný strach a pocit opuštění. A tento stav se v ní tenkrát zapouzdřil a v podvědomí dál ovlivňoval její chápaní některých situací, ohrožení… zesiloval působení jakýchkoliv dalších konfliktů.
Jak jsme to vyřešily? Dodaly jsme do situací, kde to potřebovala, zdroje. Ty mohou být pro každého jiné. Paní X se tím vnitřně posílila, získala důvěru v sebe sama, a situace se tak zneutralizovaly. Přestaly ji trápit, dusit a tížit.
Zajímavé, viďte? Možná jste tak již pochopili, jak se zážitky z dětství mohou propisovat do celého, nejen našeho, života. I do životů našich dětí.
Tyto nevhodné vzorce jde změnit pomocí NLP intervencí.
Zahodit co už neslouží.
Změna pak může nastat rychle, téměř jako mávnutím čarovného proutku.
Je radost vidět klientky, které na sobě pracují, jak zvedají hlavu a začínají žít život dle svých představ. A to mě na této práci koučky baví vlastně nejvíce.
