Vnitřní svět: proč si někdy tvoříme peklo místo ráje
Vnitřní svět? Ano, v naší hlavě se může odehrávat – a často odehrává – peklo nebo ráj.
Ptáte se jak a proč se to děje? V tomto článku se podíváme se na to, co způsobuje a jak můžeme sami ovlivnit své pocity během všedních dní, a jak nám naše volby a pohledy mohou pomáhat nebo naopak komplikovat pohled na náš život.
Jak si svými denními volbami a převzetím odpovědnosti za svůj život můžeme život zjednodušit nebo naopak i hodně komplikovat.
Tak se pojďme na to podívat, začínáme.
Peklo v hlavě
Naše pocity „pekla“ v hlavě, které se mohou, ale často také přesouvají do celého těla a ovlivňují nás celé a vytváří celou škálu pocitů jako stísněnost, tlak na hrudníku a spoustu dalších, ale mohou v horších případech vést i k zdravotním potížím a nemocem.
Ne nadarmo se tvrdí, že nemoce jsou naše nezpracované emoce.
A tak se jednoho dne při preventivní prohlídce u lékaře dozvíte, že vám selhává štítná žláza, a do pár dní nastupujete na operaci, kde Vám ji odeberou a dál … co vlastně bude dál? Ptáte se, a zjistíte, že pravdivá s přesná odpověď z okolí patrně nikdy nepřijde!
Vlastní peklo v hlavě si tvoříme především my sami svými názory, postoji a negativními či omezujícími přesvědčeními jak o sobě, tak svém okolí – a tak si tvoříme svou vlastní mapu světa, který vypadá přesně podle toho, co jsme do něj vložili my sami.
Jak? Třeba svým denně opakovaným tvrzením „Už nemůžu!“, „Už víc nezvládnu!“ a spoustou podobných.
Ptáte se jak a možná hlavně proč bychom si něco takového dobrovolně dělali?
Přeci proto, že někoho máme někoho rádi, jako děti své rodiče a chceme, aby i oni měli rádi nás. Je to krásné, téměř samozřejmé, jen láska má spoustu podob, včetně té rodičovské, a tak nám rodiče jako naši první životní trenéři a koučové předají spoustu jejich názorů, „pravd“ a přesvědčení – ještě v době, kdy se neumíme bránit, a rodiče jsou pro nás bohy, kteří mají vždycky pravdu a dělají věci správně.
A tak se snažíte, usilujete o něco, čemu vlastně sami ani nevěříte a nechcete to?
Co vlastně skutečně v životě chcete? A je to to co denně děláte?
Kdyby mi tyto otázky položil někdo dříve, nemusel je položit život sám!
V životě přijde poté spousta dalších lidí, kteří nás ovlivní něčím ze svých pohledů a názorů, a doplní naši mapu světa od rodičů.
Někteří ji rozšíří o nádherné kraje a kontinenty, a někteří se pokusí namalovat uprostřed našeho světa čáru, a za ní napsat „hic sunt leones“ – zde jsou lvi. S požadavkem: „tam s nechodí, pokud chceš vycházet se mnou“.
Sám bych mohl vyprávět o spoustě těch krásných nově namalovaných tropických ostrovů, i těch červených hořících čar uprostřed mé mapy.
Když dostanete správně položenou otázku, a navíc ve správný čas, změní to někdy celý život!
A můj změnilo, i když otázek musela v životě přijít ještě celá řada.
Taky toho máte už dost? Skvěle! Tak co s tím doopravdy
Zní vám ten nadpis nadneseně, ale kdeže! Občas to chce opravdu veliký vztek, naštvání na sebe, na svět, a zklamání z toho jak svět ( ovšem ten náš, kreslený naším pohledem) vypadá, abychom se odhodlali něco změnit a hlavně s tím začít něco dělat sami.
První krok – uvědomit si, co v životě doopravdy chci, a stále méně se soustředit na to co v životě nechci, bychom měli za sebou! Není tak snadný a někdy trvá i pár měsíců ho udělat, někdy – jako v mém případě je prostě nedostanete –buď ho uděláte, nebo ne!
Nikdy v tom ale nejsme sami. A to jak v takových pocitech a potížích, tak i na to řešení!
A jak už předchozí věty naznačovaly – ovlivňují nás lidé v našem okolí a podle známé pravdy:
První krok, uvědomění kam jdu, vás už často navede na další důležitou otázku: „S kým jdu? A jde vůbec ta osoba a mé okolí mým směrem?“
„Ovlivňuje nás našich pět nejbližších lidí, se kterými trávíme nejvíce času.“
Nemusí to být přesně pět, jen si spočítejte, jaké největší části svého času strávíte s kým a zkuste si namalovat mapu svého světa svých blízkých vztahů. Včetně nejčastějších vět, nálad, a způsobu jak s vámi mluví tito lidé.
Že je to občas nepříjemné a nechce se nám tam některé věci psát? Ano, gratuluji, právě jste, pokud to děláte poprvé, překročili hranice svojí mapy a podívali se jednu její část právě jen jako na mapu, kterou je, a ne jako na celý svět! Teď máme možnost vidět, na co koukáme denně, co nás ovlivňuje, a nevidíme to, protože pro stromy není vidět les, ale také co je za tímto světem.
Tím jsme se dotkli zatím dvou základních témat – a přitom se tolik věcí vyjasní a často i vyřeší. A tím i dá síly a radost při řešení dalších životních témat.
Další témata, která objevíme
Témata, která můžeme objevit za touto mapou, mohou být velmi pestrá!
Když projdeme uvedená první a základní témata života, začne se objevovat spousta dalších, na kterých nejspíše budeme muset pracovat, jen pro příklad strach z nepřijetí, strach z opuštění, strach být sám, nízká sebehodnota a sebeúcta, závislost na partnerovi nebo na někom blízkém
Těch témat může být celá paleta a můžeme, a zpravidla objevíme, pokud začneme být k sobě upřímní kombinace více témat.
Přijetí, že něco v životě tak máme je prvním krokem k tomu to změnit tak, aby nám bylo v životě lépe.
S dalším a hlubším objevováním, ale hlavně se zpracováním našich témat a cestou, jak se posunout k „našemu ráji“ nám může pomoci například kouč.
Otázky k hledání a převzetí odpovědnosti za vlastní život
Pro objevení našich vlastních pohledů na náš život a naši cestu určitě padne, a bude třeba si odpovědět na řadu otázek. Pro nalezení vlastní síly a odpovědnosti si nejspíš položíme – nebo nám život či kouč položí některé z následujících.
- Co doopravdy od života chceš?
- A je to opravdu přesně to co chceš?
- Čemu v životě věříš? A je to v souladu s tím co chceš?
- Co vše jsi v životě už ztratil nebo nezískal?
- Co bys naopak získal, kdybys změnil nebo opustil toto nastavení?
- Představ si svůj život, když jsi toto nastavení změnil. Jak by vypadal?
Kroků, které nám pomohou z našeho vnitřního pekla do pomyslného ráje bude určitě celá řada, a je dobré postupovat jako na každé cestě – krok za krokem, levá a pravá, a hlavně nechtít dokonalost zítra a jinak se za to kárat a trestat – tím se dostaneme zase na startovní čáru.
Kde začít právě teď?
Každý můžeme začít a nejlépe teď a tady!
Ptáte se čím? Zkuste některý z následujících tipů, každému bude vyhovovat něco jiného, ale určitě na pomyslné cestě pomůže každý z nich:
- Pravidelná ranní nebo večerní meditace (lepší pár minut denně, než nic a frustrace, že nedávám hodinu)
- Vědomé pozorování vlastních myšlenek a následných reakcí na to co se děje kolem mne
- Pravidelné rituály a plnění slibů sám sobě (kdo jiný mi má věřit, když zaprvé nevěřím sám sobě?)
- Některé z dechových technik, podle toho, zda potřebuji nabudit, uklidnit, nebo se dostat do meditační hladiny alfa-vln, nebo ještě dále
- Psát si pravidelně deník vlastních úspěchů / pokroků / vděčnosti – ale i prostoru pro zlepšení (při prolistování pár let zpět se o sobě dozvídám hodně – někdy i víc, než jsem byl ochotný si připustit tehdy)
A co můžete udělat ještě lepšího, abyste se posunuli tam, kde je váš skutečný a úplný svět a ráj?
Související Příspěvky
