Systemický koučink

Kde se systemický koučink používá v praxi

Vedoucí si stěžuje, že mu tým nenosí problémy včas. Klasický rozhovor by hledal, co má dělat jinak on. Systemický kouč se zeptá jinak: „Co se v týmu stane tomu, kdo přijde s malérem první?“ A najednou se ukáže, že poslední dva takoví lidé skončili u nepříjemného hodnocení. Nikdo nic nezamlčuje ze zlé vůle. Systém se prostě naučil, že mlčet se vyplatí.

Přesně tuhle mechaniku popsala výzkumnice Amy Edmondsonová. Ve studii 51 pracovních týmů (Administrative Science Quarterly, 1999) ukázala, že o tom, jestli lidé přiznají chybu, požádají o pomoc nebo zpochybní zadání, nerozhoduje jejich povaha, ale sdílené přesvědčení, že si to v týmu můžou dovolit. Tam, kde takové bezpečí chybělo, se lidé neptali a mlčeli ze strachu z postihu shora — a týmy se přestaly učit. Systemický kouč nedělá nic jiného, než že tenhle mechanismus zviditelní: chování, které vypadá jako vlastnost člověka, bývá vlastností systému. Pro vedoucího z toho plyne nepříjemná, ale osvobozující věc. Když se lidé nesvěřují včas, nemá cenu měnit lidi. Má cenu zjistit, co se v jeho týmu stalo poslednímu, kdo se svěřil.

Tohle je jádro systemického přístupu. Chování člověka dává v jeho systému smysl, i když zvenčí vypadá nesmyslně. Proto se kouč ptá na vztahy, ne na viníky: kdo z toho má užitek, komu by změna zkomplikovala život, co by se stalo, kdyby problém přes noc zmizel. Cirkulární otázky nutí klienta podívat se na sebe očima ostatních — a to bývá silnější než jakákoli zpětná vazba.

Nejčastěji se systemická optika hodí tam, kde je lidí víc: v rodinných firmách, ve vedení týmů, při nástupnictví, v konfliktech mezi odděleními nebo když si někdo nese domů to, co začalo v práci. Ale funguje i v koučování jednotlivce, protože i sám se sebou je člověk v nějakém systému vztahů.

Čím se systemický kouč liší při práci

Předně tím, co si nedovolí. Nediagnostikuje, nehodnotí a netvrdí, že ví, jak se věci mají — pracuje s hypotézami, které klient potvrdí nebo zahodí. Bere vážně, že klient je expert na svůj život, a rezignuje na roli chytřejšího v místnosti. Zní to skromně; v praxi je to jedna z nejnáročnějších disciplín, protože nabízet řešení je pro většinu lidí reflex.

Druhý rozdíl je v ohledu na okolí. Než se změna dohodne, systemický kouč se ptá, co udělá s ostatními: s partnerem, s týmem, s dětmi. Změna, kterou systém neunese, se vrátí i s úroky — přesně proto se v transformačním koučinku ekologie změny řeší dřív, než se vůbec začne.

Kde se systemické myšlení naučíte

Systemický přístup je optika, ne samostatná profese. Kouč se neučí být systemickým koučem — učí se vést člověka ke změně a systemickou perspektivu k tomu přidá jako další způsob, jak se dívat. Bez řemesla pod tím zůstanou cirkulární otázky jen chytrým dotazníkem.

V Coaching Mastery™ proto rok trénujeme jádro: vedení rozhovoru, práci s emocemi a intervence, které mění příčinu. Systemické, transformační i vztahové zakázky pak stojí na stejném základu a liší se jen tím, koho a s čím koučujete. K vlastní profilaci vedeme každého studenta během roku. Práci systemicky přemýšlejících koučů si můžete vyzkoušet u našich certifikovaných koučů.

Zdroj: Amy C. Edmondson (1999): Psychological Safety and Learning Behavior in Work Teams, Administrative Science Quarterly 44(2) — studie 51 pracovních týmů o tom, jak systém určuje, co si v něm lidé dovolí říct.

Časté otázky

Co je cirkulární otázka?

Otázka, která se ptá na vztahy místo na fakta: „Co by na vaše rozhodnutí řekl váš syn?" nebo „Kdo v týmu by změnu uvítal nejmíň?" Klient se tím podívá na situaci z pozice někoho jiného a vidí souvislosti, které mu předtím unikaly.

Musí na systemický koučink přijít celý tým nebo rodina?

Nemusí. Systém je v hlavě přítomen i tehdy, když sedíte v místnosti sami. Změna jednoho člověka mění vztahy kolem něj, takže práce s jednotlivcem má na systém dopad.

Proč lidé v týmu mlčí, i když problém vidí?

Protože se to v jejich systému vyplácí. Studie Amy Edmondsonové na 51 pracovních týmech (Administrative Science Quarterly, 1999) ukázala, že ochota přiznat chybu nebo požádat o pomoc závisí na sdíleném přesvědčení, že si to člověk může dovolit — ne na jeho odvaze.

Chcete tenhle typ koučinku umět — nebo zažít?

Jádro řemesla je vždy stejné: umět vést člověka k hluboké změně. V ročním výcviku Coaching Mastery™ se ho naučíte pořádně a během roku vás vedeme k profilaci, která sedí právě vám.

Poznat výcvik Coaching Mastery™ Hledáte kouče pro sebe? Vyberte si z našich certifikovaných koučů.

Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.