Big Five

Kde se Big Five používá v praxi

Big Five vznikl jinak než ostatní typologie. Nevymyslel ho autor s teorií o povaze člověka — vyrostl zdola, ze slov, kterými lidé popisují jeden druhého, a z jejich statistického třídění. Když se tisíce přídavných jmen setřídily podle toho, co se spolu vyskytuje, vyšlo opakovaně pět velkých skupin. Odtud ta pětka.

V praxi se s ním nejčastěji potkáte ve výzkumu a v personální diagnostice: v rozvojových programech, při sestavování týmů nebo jako doplněk strukturovaného pohovoru, nikdy jako jeho náhrada. V koučinku funguje jako mapa výchozího nastavení — člověk s nižší přívětivostí se snáz drží nepopulárního rozhodnutí, člověk s vyšší je lepší v udržování vztahů a hůř říká ne. Ani jedno není lepší; jsou to jiné startovní podmínky.

Praktická síla modelu je v tom, že pracuje s mírou. Nedostanete nálepku „jsi introvert“, ale informaci, že jste na škále extraverze spíš níž — což o vás neříká, jestli umíte mluvit před lidmi. Říká to, kolik vás to stojí energie.

Ten rozdíl má praktické důsledky. Typologie, které dělí lidi na dva tábory, svádějí k větám typu „na tohle jsme ho nikdy neměli pouštět“. Škála naopak vede k otázce, co konkrétně člověk potřebuje, aby to zvládl: víc času na přípravu, menší publikum, jiné pořadí na programu. To je rozhovor, který se dá vést, a ne rozsudek, se kterým se nedá dělat nic.

Co z výsledku nevyčtete

Rysy jsou popisné, ne vysvětlující. Popíšou, jak se člověk obvykle chová, ale ne proč to tak má a co s tím. Přesnější odpověď na „proč“ nabízí spíš práce s motivací a s hierarchií hodnot.

Pozor i na sebeposouzení: dotazník vyplňujete sami, a když jde o něco důležitého, odpovídáte trochu lépe, než jací jste. Proto se výsledky z výběrových řízení berou opatrně. A konečně: rysy nejsou vytesané. Mění se pomalu, ale mění — s věkem, s rolí, se zkušeností. Tvrzení „takový už jsem“ je popis současného stavu, ne rozsudek; ostatně přesně o tom je rozdíl mezi fixním a růstovým myšlením.

Typologie ukáže tendence, ale sama nezmění ani jednu z nich. Změnu dělá práce s tím, co za chováním stojí — s přesvědčeními, emocemi a konkrétními situacemi, ve kterých se člověk rozhoduje. To je doména koučinku, ne dotazníku. A pokud přemýšlíte, jestli by taková práce mohla být vaše profese, otestujte si předpoklady konkrétněji: DNA test kouče má 21 otázek a zabere pět minut.

Zdroj: Barrick & Mount (1991): The Big Five Personality Dimensions and Job Performance: A Meta-Analysis, Personnel Psychology — metaanalýza, podle které svědomitost souvisí s pracovním výkonem napříč profesemi.

Časté otázky

Co znamená zkratka OCEAN?

Je to anglická pomůcka pro pět rysů: openness (otevřenost), conscientiousness (svědomitost), extraversion (extraverze), agreeableness (přívětivost) a neuroticism (neuroticismus, opak emoční stability).

Čím se Big Five liší od MBTI?

Big Five pracuje se škálami a má silnější empirickou oporu; MBTI zařazuje do šestnácti typů. Prakticky to znamená, že Big Five vám řekne „spíš níž na extraverzi“, zatímco MBTI rozhodne na jednu stranu, i když jste uprostřed.

Dá se osobnost změnit?

Rysy se mění pomalu, ale mění se — a hlavně: mnohem rychleji se mění to, co s nimi děláte. Introvert se nestane extravertem, může se ale naučit vést poradu i prodávat, jen si na to jinak rozvrhne energii.

Hledáte kouče pro sebe?

Vyberte si z certifikovaných transformačních koučů — absolventů výcviku Coaching Mastery™. Osobně v Praze a Brně, nebo online. První sezení zdarma.

Vybrat si kouče

Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.