Webinář zdarma: koučování jako profese — vysíláme dnes ve 20:00 · Rezervovat místo
+420 608 737 898 Vybíráte? Poraďte se

Profese kouče a trh

Návratnost koučinku (ROI)

Návratnost koučinku (ROI) vyjadřuje poměr mezi přínosem koučování a jeho náklady. V praxi se měří obtížně, protože přínos bývá nepřímý a rozložený v čase. Doložitelnou oporu dávají metaanalýzy: koučování má prokazatelný pozitivní vliv na výkon, well-being i seberegulaci, se střední až silnou velikostí účinku.

Fakta v kostce

  • Metaanalýza 18 studií doložila pozitivní efekt koučinku ve všech pěti měřených oblastech (g = 0,43–0,74).
  • Efektní násobky typu „ROI 700 %“ kolují bez dohledatelné metodiky — neopírejte se o ně.
  • Poctivé měření vzniká před startem: metrika, výchozí hodnota, termín kontroly.

Co se o návratnosti koučinku dá doložit

Nejpevnější půda jsou metaanalýzy. Tým Theebooma shrnul v roce 2014 osmnáct kvantitativních studií koučinku v organizacích a našel pozitivní efekt ve všech pěti sledovaných oblastech — výkon a dovednosti, well-being, zvládání zátěže, pracovní postoje a cílevědomá seberegulace. Velikost účinku se pohybovala mezi g = 0,43 a 0,74, tedy ve středním až silném pásmu. O dva roky později došla metaanalýza Jonese, Woodse a Guillaumea k témuž z jiného úhlu: pracovní koučink měřitelně zlepšuje učení i výkon.

Co z toho neplyne, je konkrétní násobek vložených peněz. Čísla o návratnosti, která se v prezentacích opakují, obvykle vycházejí z dotazníků, kde manažeři sami odhadovali, kolik jim koučink vynesl. Takový odhad je pocit převedený na koruny, ne měření. Podrobněji jsme se výzkumu věnovali u pojmu efektivita koučování.

Do těch čísel se vyplatí podívat podrobněji, protože nejsou stejná. U Theebooma vyšel nejsilnější efekt u cílevědomé seberegulace (g = 0,74) — tedy u schopnosti stanovit si cíl a držet se ho — a nejnižší u zvládání zátěže (g = 0,43). Jonesova metaanalýza sedmnácti studií našla celkový efekt δ = 0,36, přičemž nejvýš vyšly tvrdé individuální výsledky (δ = 1,24). Praktický překlad zní: koučink nejspolehlivěji mění to, jak člověk pracuje sám se sebou a se svými cíli. Změna čísel ve výkazu z toho může být důsledek — ale je to důsledek nepřímý, a proto se měří hůř než dojem.

Druhý důvod, proč se návratnost počítá tak těžko, je připsání zásluh. Manažer, kterému se za půl roku zvedly výsledky týmu, mezitím absolvoval koučink, přeorganizoval si agendu, dostal posilu a byl na dovolené. Který díl zlepšení patří koučovi? Bez kontrolní skupiny to neurčí nikdo — a kontrolní skupinu si běžná firma nepostaví. Tím se koučink neliší od jiných rozvojových investic, jen se u něj čísla uvádějí sebevědoměji.

Jak si návratnost změřit ve vlastní firmě

Použitelné měření vzniká před prvním sezením, ne po posledním. Postup je jednoduchý a překvapivě málokdo ho udělá:

  • Zvolte jednu až dvě metriky, které koučink logicky ovlivňuje — fluktuace v týmu, doba zaškolení nástupce, počet eskalací, hodnocení od podřízených, absence.
  • Zapište výchozí hodnotu a domluvte, kdy se měří znovu. Bez výchozího čísla je jakýkoli výsledek jen dojem.
  • Doplňte měkká data: krátký dotazník pro koučovaného a jeho nadřízeného před a po. Ne kvůli reportu, kvůli srovnání.
  • Počítejte celý náklad, tedy i čas strávený na sezeních.

U individuálních klientů je to podobné, jen se počítá jinou měnou: kolik měsíců jste odkládali rozhodnutí, které jste nakonec po třech sezeních udělali, a co vás ten odklad stál na energii i na příležitostech. Návratnost bývá nejvyšší tam, kde koučink otevřel něco, co blokovalo dlouhé roky — a to je současně důvod, proč rozhoduje kvalita kouče. Ostatně metaanalýza 27 vzorků našla nejsilnější souvislost s výsledkem právě u kvality vztahu mezi koučem a klientem (r = 0,41), ne u metody ani u délky programu. Návratnost se tedy neurčuje sazbou, ale tím, s kým si sednete. Průměr ze studií neplatí pro kouče, který umí jen příjemně konverzovat; kritéria výběru najdete v průvodci výběrem výcviku a hotové kouče v našem adresáři.

Zdroj: Theeboom, Beersma & van Vianen (2014): Does coaching work?, The Journal of Positive Psychology 9(1) — 18 studií, g = 0,43–0,74. · Jones, Woods & Guillaume (2016): The effectiveness of workplace coaching, Journal of Occupational and Organizational Psychology — 17 studií, celkový efekt δ = 0,36. · Graßmann, Schölmerich & Schermuly (2020): The relationship between working alliance and client outcomes in coaching, Human Relations 73(1)

Časté otázky

Vyplatí se koučink finančně?

Výzkum dokládá měřitelný přínos pro výkon i pohodu, konkrétní návratnost ale závisí na zakázce, kvalitě kouče a na tom, co s posunem uděláte. Poctivá odpověď zní: měřte si to sami, na vlastní metrice.

Proč se uvádějí tak vysoká čísla návratnosti koučinku?

Většinou pocházejí ze sebehodnotících dotazníků, kde účastníci odhadují přínos v penězích. Jako marketingový argument fungují, jako důkaz ne — chybí kontrolní skupina i ověřitelná metodika.

Chcete koučovat do hloubky, ne po povrchu?

Tohle a mnohem víc trénujeme naživo v ročním výběrovém výcviku Coaching Mastery™ — 12 dní tváří v tvář a drill s mentory, dokud to nesedne.

Poznat výcvik Coaching Mastery™ Nevíte, jestli je koučování pro vás? Otestujte si předpoklady zdarma.

Radek Karban Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.