Psychologie změny
Mindfulness
Mindfulness (česky všímavost) je schopnost vědomě si všímat toho, co se děje právě teď — v těle, v myšlenkách i kolem — a nehodnotit to hned. Netrénuje se přemýšlením o klidu, ale opakovaným návratem pozornosti. Z původně meditační praxe se stal běžně používaný nástroj práce se stresem a pozorností.
Fakta v kostce
- Všímavost není relaxace ani vyprázdněná hlava — jde o pozornost, ne o klid.
- Hodnota tréninku je v návratu pozornosti, ne v tom, že myšlenky nepřijdou.
- Do zdravotnictví ji přenesl osmitýdenní program zvládání stresu vyvinutý na lékařské fakultě University of Massachusetts.
K čemu je mindfulness v praxi
Nejčastější nedorozumění zní: mindfulness je, když člověku nic neběhá hlavou. Kdyby to tak bylo, neuspěl by nikdo. Trénink stojí přesně na opaku — pozornost uteče, člověk si toho všimne a vrátí ji. To všimnutí a vrácení je ten cvik. Jako když v posilovně zvedáte činku: sto opakování není selhání, je to trénink.
K čemu to je v běžném dni? K vteřině navíc. Manažer, který si na jednání všimne, že mu při jedné konkrétní otázce ztuhla ramena, má najednou volbu — může odpovědět, nebo se nadechnout a odpovědět jinak. Bez toho všimnutí by odpověděl automaticky a pak přemýšlel, proč se zase nechal vytočit. Tahle mezera mezi podnětem a reakcí je jádro toho, co se v praxi popisuje jako emoční inteligence.
Do zdravotnictví a odtud do firem se všímavost dostala docela konkrétní cestou. V roce 1979 spustil Jon Kabat-Zinn na lékařské fakultě University of Massachusetts osmitýdenní program pro pacienty s chronickými potížemi, kterým dosavadní léčba nepomáhala. Program se jmenoval jednoduše zvládání stresu a jeho formát se používá dodnes: osm týdnů, jedno delší setkání týdně, denní domácí praxe a jeden celodenní blok uprostřed. Právě proto se s všímavostí dnes potkáte v nemocnici i na firemním školení, a ne jen v meditačním centru.
Druhý užitek je méně dramatický a o to praktičtější: všímavost zpřesňuje popis. Kdo pravidelně sleduje, co se v něm děje, přestane používat obecné nálepky typu „mám blbý den“ a začne rozeznávat, že je vlastně nevyspalý, hladový a naštvaný na jednu konkrétní věc. To zní banálně, ale rozdíl je zásadní — s obecnou nespokojeností se nedá dělat nic, se třemi konkrétními věcmi ano.
Užitek z toho má i kouč sám. Vést rozhovor a přitom si v hlavě stavět další otázku znamená klienta neslyšet. Přítomnost je pracovní nástroj — a taky důvod, proč jsou dobří kouči po sezení unavení jinak než po poradě. Mimochodem, opačným pólem téže pozornosti je stav flow, který popsal psycholog Mihaly Csikszentmihalyi: pozornost tak plně u činnosti, že se ztrácí vnímání času. Všímavost trénuje totéž svalstvo, jen na klidnějším materiálu.
Kde má mindfulness hranice
Kolik se od ní dá čekat, ukázala střízlivě analýza publikovaná v roce 2014 v JAMA Internal Medicine. Autoři prošli 47 randomizovaných studií s celkem 3 515 účastníky a našli mírné zlepšení u úzkosti, depresivních příznaků a bolesti — velikost účinku se pohybovala kolem 0,3, tedy malá až střední. Stejně důležité je, co nenašli: meditační programy nebyly lepší než jiné aktivní přístupy, například pohyb nebo psychoterapie. Všímavost tedy funguje, ale jako jeden z několika srovnatelných nástrojů, ne jako zkratka a ne jako náhrada za všechno ostatní.
Všímavost je nástroj, ne lék. To je potřeba říct rovnou, protože se dnes nabízí skoro na všechno. Pro zdravého člověka, který chce líp zvládat tlak, spát a víc si všímat vlastních signálů, je to velmi dobrá praxe. U traumatu, silných úzkostí nebo depresivních stavů je to jinak: intenzivní obracení pozornosti dovnitř může nepříjemné stavy zesílit, a proto by taková práce měla probíhat pod vedením psychologa či psychoterapeuta, ne podle aplikace.
Pro kouče z toho plyne jasné pravidlo. Všímavost může nabídnout jako techniku klientovi, který je v pořádku a chce se posunout. Léčba úzkostí, depresí a zpracování traumatu patří terapeutovi nebo lékaři — koučink není léčba. Rozdíl mezi profesemi rozebíráme v pojmu koučink vs. terapie a v praxi ho dobrý kouč otevře sám hned na začátku spolupráce. Osobní zkušenost s tím, co přinese zastavení, popisuje na blogu text Až když jsem se zastavila, začala jsem jít.
Zdroj: Madhav Goyal a kol. (2014): Meditation Programs for Psychological Stress and Well-being: A Systematic Review and Meta-analysis, JAMA Internal Medicine 174(3) — 47 randomizovaných studií, 3 515 účastníků. · UMass Memorial Health — Center for Mindfulness: osmitýdenní program zvládání stresu, který zde v roce 1979 založil Jon Kabat-Zinn.
Časté otázky
Jak dlouho denně cvičit mindfulness?
Pravidelnost je důležitější než délka. Pět až deset minut denně dělá víc než hodina jednou týdně — mozek se učí opakováním, ne intenzitou jednoho pokusu.
Je mindfulness náboženství?
Kořeny má v meditačních tradicích, ale v současné podobě se používá bez duchovního rámce jako trénink pozornosti a práce se stresem — mimo jiné ve zdravotnictví a ve firmách.
Hledáte kouče pro sebe?
Vyberte si z certifikovaných transformačních koučů — absolventů výcviku Coaching Mastery™. Osobně v Praze a Brně, nebo online. První sezení zdarma.
Vybrat si kouče
Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.