Druhy koučinku
Interní kouč
Interní kouč je zaměstnanec firmy, který vedle své role — nebo na plný úvazek — koučuje kolegy. Zná kulturu, kontext i lidi, je snadno dostupný a nestojí honorář. Výměnou za to řeší střet rolí a otázku důvěrnosti: koučuje někoho, s kým se potká na chodbě i v hodnocení.
Fakta v kostce
- Výhoda: dostupnost, znalost kontextu a nulové náklady na honorář.
- Riziko: dvojí role, důvěrnost a tlak vedení na informace ze sezení.
- Podmínka funkčnosti: psaná pravidla, supervize a zákaz koučovat vlastní podřízené.
Kde se interní kouč v praxi objevuje
Ve větších firmách vzniká interní koučovací pool: patnáct lidí napříč odděleními, kteří prošli výcvikem a část pracovního času věnují koučování kolegů z jiných útvarů. Přihlásit se může kdokoli. Nováček po povýšení, člověk před návratem z rodičovské, tým leader, který poprvé propouští. Objednávka je otázka dvou dnů a nikdo neschvaluje rozpočet.
Právě dostupnost je hlavní přínos. Externí spolupráce se domlouvá týdny a schvaluje shora, interní kouč sedí o patro výš. Druhá výhoda je kontext: nemusíte mu vysvětlovat, kdo je kdo, jak se u vás schvaluje a proč je poslední reorganizace citlivé téma. A třetí je ekonomika — firma může koučování nabídnout stovkám lidí, ne jen top managementu, kam obvykle míří exekutivní koučink. Že interní forma funguje, ukazuje i výzkum. Metaanalýza sedmnácti studií koučování na pracovišti od Jonesové, Woodse a Guillauma (2016) v Journal of Occupational and Organizational Psychology našla pozitivní dopad na dovednosti, postoje i tvrdé výsledky — a při porovnání typu kouče vyšel účinek u koučů z vlastních řad dokonce silnější než u externích. Autoři to připisují právě znalosti kontextu a snazší dostupnosti. Není to argument proti externí spolupráci; je to argument proti představě, že koučování se dá jen nakoupit. Firma, která si vychová vlastní kouče, získává něco, co se objednávkou pořídit nedá: kapacitu reagovat ve chvíli, kdy to člověk potřebuje, ne za tři týdny, až projde schvalování. A protože se náklady na honorář nekonají, může koučování nabídnout i lidem, na které by v rozpočtu jinak nikdy nedošlo.
Kde má interní role své hranice
Cena za blízkost je střet rolí. Interní kouč je zároveň kolega, možná i budoucí kandidát na stejnou pozici. Nikdy nesmí koučovat člověka, o jehož hodnocení, odměně nebo povýšení rozhoduje. To není doporučení, to je nutná podmínka.
Druhý tlak přichází shora. Manažer se zeptá jakoby mimochodem, jak to s tím Honzou vypadá. Interní kouč, který jednou odpoví, ztratí důvěru celé firmy — informace se rozšíří rychleji, než by čekal. Proto potřebuje písemná pravidla, kterými se může zaštítit, pravidelnou supervizi mimo firmu a odvahu říct ne. Etické mantinely popisuje etický kodex kouče, ale ve firemním prostředí je potřeba je vyjednat i formálně.
A třetí věc: některá témata k internímu kouči prostě nepatří. Úvaha o odchodu, konflikt s vlastním šéfem, cokoli, co by mohlo mít následky. Tady nastupuje externí kouč a dobrá firma má obojí.
Stojí za zmínku, jak se pool obvykle skládá. Nejlepší interní kouči nebývají lidé z personálního oddělení, ale respektovaní odborníci z provozu, kterým kolegové věří dřív, než otevřou pusu. Firma jim k tomu musí dát dvě věci: skutečný čas v pracovní náplni, ne koučování po večerech nad rámec všeho ostatního, a jasně řečenou podporu shora.
Jak interní kouče připravit
Interní role klade na výcvik vyšší nároky, ne nižší — člověk potřebuje umět koučovat a k tomu ustát tlak, ve kterém externista nikdy nestojí. Krátký kurz dá slovník a modely. Jistotu, s níž odmítnete šéfovu otázku a udržíte hlubokou práci s kolegou, dá jedině pořádný trénink.
Proto do ročního výcviku Coaching Mastery™ posílají firmy své lidi celé roky. Základ je pro všechny stejný a učí se jednou a naplno; profilaci hledáme s každým studentem během roku podle toho, kde bude opravdu pracovat. Kompetenci nedělá typ smlouvy, ale hloubka tréninku.
Zdroj: Jones, Woods & Guillaume (2016): The effectiveness of workplace coaching, Journal of Occupational and Organizational Psychology 89(2) — metaanalýza 17 studií; účinek byl u interních koučů silnější než u externích.
Časté otázky
Může interní kouč koučovat svého kolegu z týmu?
Obvykle ne. Čím blíž si jsou pracovně, tím větší je střet zájmů. Standardem je koučovat napříč odděleními a nikdy nekoučovat člověka, o jehož hodnocení nebo odměně kouč rozhoduje.
Co když si vedení vyžádá informace ze sezení?
Kouč sdílí jen to, na čem se předem dohodl s klientem — typicky obecný pokrok, ne obsah. Pravidla je nutné mít písemně a odsouhlasená vedením ještě předtím, než se první sezení uskuteční.
Chcete tenhle typ koučinku umět — nebo zažít?
Jádro řemesla je vždy stejné: umět vést člověka k hluboké změně. V ročním výcviku Coaching Mastery™ se ho naučíte pořádně a během roku vás vedeme k profilaci, která sedí právě vám.
Poznat výcvik Coaching Mastery™ Hledáte kouče pro sebe? Vyberte si z našich certifikovaných koučů.
Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.