NLP
Asociace a disociace
Asociace a disociace popisují dvě polohy prožívání vzpomínky nebo představy. V asociaci je člověk uvnitř zážitku: vidí ho vlastníma očima a cítí jeho emoce. V disociaci se pozoruje zvenčí jako na plátně a emoce ustupuje odstupu. Vědomé přepínání mezi oběma polohami patří k základním dovednostem NLP.
Fakta v kostce
- Asociace = uvnitř zážitku, vlastníma očima, s plnou emocí.
- Disociace = pohled na sebe zvenčí, s odstupem a slabší emocí.
- Ani jedna poloha není lepší. Užitečná je ta, která sedí k situaci.
Jak se ten rozdíl pozná
Vzpomeňte si na dovolenou, která se povedla. Pokud se díváte vlastníma očima, slyšíte zvuky a máte na kůži teplo, jste v asociaci. Pokud se vidíte zvenčí, jak tam sedíte, jste v disociaci. Rozdíl v pocitu je okamžitý a nikdo ho nemusí vysvětlovat. Přepněte polohu a intenzita se změní, ačkoli je to pořád stejná vzpomínka.
Právě tohle NLP využívá. Nemění se obsah zážitku, mění se místo, odkud ho člověk pozoruje — a s ním i to, jak silně na něj působí. Je to jedna z nejmenších a přitom nejúčinnějších změn v celé práci se submodalitami.
Field a observer: jev popsaný v kognitivní psychologii
Rozdíl mezi „jsem uvnitř“ a „vidím se zvenčí“ není terminologie NLP. Kognitivní psychologie mluví o perspektivě field a observer a systematicky ji popsali Georgia Nigro a Ulric Neisser ve čtyřech studiích publikovaných v roce 1983 v časopise Cognitive Psychology. Ukázali, že obě polohy má běžně k dispozici každý a že u téže vzpomínky nejsou pevně dané. Jako významné se přitom ukázaly dva rozměry: míra emoce a míra pozornosti věnované sobě — vzpomínky spojené se silným prožitkem a se zaměřením na vlastní osobu se častěji vybavovaly z pohledu pozorovatele.
Pro praxi je to dobrá zpráva. Přepínání perspektivy není trik, ale běžná schopnost paměti. NLP z ní dělá nástroj: to, co se u vzpomínek děje samo a bez ptaní, se použije záměrně a ve chvíli, kdy se to hodí. Kouč tedy klienta neučí nic nového. Učí ho volit.
Kde se přepínání používá v praxi
V koučování se disociace nabízí všude, kde emoce zaplaví schopnost přemýšlet. Klientka popisuje konflikt s nadřízeným a po třech větách má zase červené tváře. Když ji kouč pozve, aby se na tu scénu podívala jako na film — klidně na malém, černobílém plátně přes celou místnost — obvykle si během chvíle všimne detailů, které ve víru emocí neviděla. Odstup není potlačení. Je to podmínka pro to, aby se dalo přemýšlet.
Asociace se používá opačně: k načerpání. Sportovec před startem si nevystačí s myšlenkou „minule mi to šlo“ — potřebuje ten stav znovu prožít. Proto se silné zdroje kotví právě v asociaci, na vrcholu prožitku; o mechanice mluví pojem kotvení. Stejně tak si člověk asociovaně prochází budoucí situaci, kterou chce zvládnout, aby ji tělo znalo dřív, než nastane.
Užitečné vodítko zní: příjemné prožívat uvnitř, nepříjemné zpracovávat zvenčí. Většina lidí, kteří se dlouhodobě trápí, to má obráceně — nepříjemné si přehrávají zevnitř znovu a znovu, hezké okamžiky si prohlížejí zpovzdálí jako cizí fotky.
Ve firmách se stejný princip hodí při zpětné vazbě. Manažer, který si těžký rozhovor předem přehraje zvenčí, si všimne i vlastního podílu na situaci a přestane ji brát osobně. A obráceně: než jde poděkovat za dobře odvedenou práci, vyplatí se vybavit si ten okamžik zevnitř. Uznání pak zní jinak než přečtená věta z hodnoticího formuláře.
Na co si dát pozor
Disociace není řešení všeho. Trvalý odstup od vlastního života vypadá jako klid, ale bere chuť i vztahy — a kouč, který ho automaticky nabízí, může klientovi pomáhat utíkat. Rozhodující je záměr: odstup se používá proto, aby se dalo s tématem pracovat, ne aby se obešlo. Rozlišit obojí vyžaduje cvik a dobré čtení klienta, proto se to trénuje naživo na NLP Practitioner výcviku a znovu při práci s perceptuálními pozicemi, kde se odstup používá cíleně a strukturovaně.
Zdroj: Nigro, G. & Neisser, U. (1983): Point of view in personal memories, Cognitive Psychology, 15, 467–482 — původní popis perspektivy field a observer, tedy jevu, na kterém technika staví.
Časté otázky
Je disociace to samé jako potlačení emocí?
Není. Potlačení emoci schová a ta pracuje dál. Disociace ji nechá být, jen mění místo, odkud se člověk dívá — proto se dá o tématu přemýšlet a vrátit se k němu, až to má smysl.
Jak se rychle disociuji, když mě něco zaplaví?
Nejrychlejší je popsat situaci ve třetí osobě a zároveň si ji představit na plátně kus od sebe. Pomáhá i zmenšit obraz, ubrat barvu nebo zvuk. Během několika vteřin bývá intenzita znatelně jinde.
Chcete tyhle techniky ovládnout v praxi?
Na certifikovaných NLP kurzech v Praze je netrénujete z videí, ale naživo — pod vedením oficiálního NLP Trainera pro ČR.
Prohlédnout NLP kurzy Nebo rovnou NLP Premiere Practitioner · NLP Master Practitioner
Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.