Reprezentační systémy a vzorce v NLP

vzorce
NLP NLP v životě

Reprezentační systémy a vzorce v NLP

„Oči jsou okna do duše.“, říká se.

Dokážou nám povědět více o tom, co si člověk myslí, než si sami dokážeme představit. Všimli jste si někdy, že se někdo dívá častěji dolu, nahoru, doprava nebo doleva? 

Každý z nás má ustálené oční vzorce, které používá, aby si na něco vzpomněl, aby se dokázal vcítit nebo aby si něco dokázal představit. 

Oči nám také dokáží říci, zda je náš protějšek vizuální typ, kinetický anebo auditivní – dokáží nám prozradit reprezentační systém, kterým člověk nejvíce vnímá svět kolem sebe.

 

Co to jsou reprezentační systémy a vzorce?

V našem životě hraje zásadní roli v našich životech pět smyslů, které nám pomáhají vnímat a prozkoumávat svět kolem sebe. V NLP se pro ně používá zkratka VAKOG – Vizuální, Auditivní, Kinetický, Olfaktorický a Gustatorický

NLP však pracuje hlavně s prvními tři (VAK). Díky nim si totiž nejlépe dokážeme s druhým člověkem vytvořit rapport a nakalibrovat se na něj. 

Každý z nás má totiž jeden nebo více dominantních smyslů, kterými si prezentuje svět. Tyto smysly nám pomáhají svět uchopit a vidět tak, aby v nás co nejvíce rezonoval. 

Dnes si představíme reprezentační vzorce, ukážeme si, jak s nimi co nejefektivněji komunikovat a také si ukážeme, jak poznat na co člověk myslí, když se dívá do určitého směru.

vzorce
AUDITIVNÍ TYP

Auditivní typ se zaměřuje především na zvukové vjemy. Je velmi citlivý na hlasitost, tón, důraz a rytmus. 

Jeho řečový projev mívá rozvážné tempo a jeho hlas je zvučný a melodický. Při svém projevu používá slova spojená se zvukem. Znamená to, že při popisu dané události se bude hlavně zaměřovat na to, co slyšel a používat slova jako je například hlasitý, melodický, hluboký, pisklavý, tichý, drnčení, zpívat, rezonovat, křičet, mumlat, vzlykat, hulákat, šeptat atd. 

Auditivní typ často směřuje pohled doleva (pokud se jedná o leváka, tak se může dívat doprava), jako by neustále myslel na zvuk nebo melodii, kterou již někde slyšel. Hlavu nemívá nijak nakloněnou ani skloněnou, ale položenou čistě rovně. 

Dech auditivního typu bývá střední a rovnoměrný. 

Pokud pracujeme s auditivním typem, je důležité se zaměřit na zvuk a zvukové popisy. K navázání dobrého rapportu se můžeme s ním pokusit nakalibrovat náš dech, ale především bychom se měli zaměřit na náš hlas. Používejte slova jako slyšíš, rezonuje, doléhá, říká, pronést atd.

Cenná pomůcka je, že auditivní typ se drží ve středu – hlavu má posazenou do středu, dívá se do středu, dýchá do středu atd.

VIZUÁLNÍ TYP

Vizuální typ tíhne k obrazovým vjemům. Velmi dobře si pamatuje místa, barvy předmětů stejně jako jejich tvar, umístění, velikost atd. 

Jeho tempo řeči bývá hodně rychlé a jeho hlas má spíše vyšší tóninu. Při komunikaci s ním používejte hlavně slova zaměřená na obraz a vzhled jako například vysoký, tmavý, světlý, široký, úzký, barevný, černobílý, bledý, mračit se, usmívat se, přimhouřit oči, brečet atd.

Pohled vizuálního typu je často směřován nahoru doleva (u leváka to opět může být obráceně). Přesně tam se díváme, pokud si chceme vyvolat nějakou obrazovou, vizuální, vzpomínku. Hlava vizuálního typu se nese hrdě nahoru a je více horizontálně posazená. 

Vizuální typ dýchá víc do horní části hrudníku. 

Pokud se setkáme s vizuálním typem, měli bychom dávat přednost vyjadřování se pomocí obrazů a popisů dané scény či scenérie. Zatímco s auditivním typem rezonují slova jako slyšet, doléhat a říkat, vizuální typ nejlépe uvidí věci pomocí slov jako je vidět, zahlédnout, pohled, dívat se atd. 

Pomůcka: vizuální typ se drží vysoko. 

KINESTETICKÝ TYP

Zatímco vizuální typ zajímají obrazy a auditivní typ si nejlépe vybavuje události pomocí zvuků, kinestetický typ se zaměřuje na vnitřní pocity spíš než na vnější vjemy. Slovo kinestetický však znamená pohybový, hybný a tak nepřekvapí, že se tento typ zaměřuje i na manipulaci s věcmi

Kinestetický typ mluví na rozdíl od vizuálního typu pomalu a klidně. Jeho dýchání je často hlasitější než jeho mluva a v jeho slovech jsou slyšet emoce a pocity. Jeho hlas je silnější, hluboký ale také slabší a mělčí. Nejlépe si s ním budete rozumět díky slovům jako je prožívat, těžký, lehký, smutný, veselý, uchopit, dotknout, položit, vynést, studený, teplý, horký, tíživý atd. 

Kinestetický typ se neustále ztrácí ve svých pocitech a prožívání a i jeho pohled sklopený dolu doprava (pozor na leváky) tomu tak nasvědčuje. Stejně jako jeho pohled, i jeho hlava bývá sklopená dolů. 

Dýchání kinestetika je směřované do dolní části hrudníku, víc do břicha. 

Při komunikaci s kinestetickým typem bychom se měli zaměřovat na emoce, prožívání a manipulaci s věcmi. Popisy vnějších zkušeností jím příliš nehýbou, a tak bychom měli v našem vyjadřování používat slova jako je prožívat, cítit, pochopit, uchopit, držet, ohýbat atd. 

Kinestetický typ je zaměřen dolů.



Reprezentační typy člověka však nejsou striktně daným aspektem. Reprezentační systémy se navzájem prolínají a to tak, že někdy může mít člověk více než jen jeden hlavní reprezentační systém. Můžete se tak setkat s jedincem, který je zároveň auditivní a vizuální typ nebo je vizuál a i kinestetik. 

Také se může stát, že ačkoli je člověk vizuální typ, může sem tam použít vyjádření auditivního typu. Děje se tak především proto, protože daný člověk nezná POUZE výrazy vizuálního typu. Někdy to i situace sama vyžaduje. Když se vám bude člověk například svěřovat s tím, že doma na něj rodiče nebo partner křičí, tak bude používat výrazy typické pro auditivní typ.

Máte k tomuto článku postřehy? Podělte se o ně!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.