Pocit vyhoření, aneb jak znovu získat radost ze života
Pocit vyhoření může potkat každého. Mnoho z nás si v životě prošlo nebo právě prochází náročným obdobím. Cítíme v sobě tíhu a napětí. Cítili jste se někdy tak moc vyčerpaní, mentálně i fyzicky, že jste měli pocit, že potřebujete alespoň týden na to získat vaši energii zpět? Vnímáte ztrátu motivace a ztrátu smyslu, proč to všechno vlastně děláte? Cítíte na sebe vysoký tlak a s tím spojený stres, který vás jen málokdy opouští?
Přejete si někdy zmrazit okolní svět, abyste měli dost času na to vše dohnat? Dokončit veškerou práci, mít čas na sebe a trochu si odpočinout, abyste se mohli do světa vrátit zpět s plnou energií? Položili jste si někdy otázku „snažím se, jak nejlépe mohu, proč to nestačí?“ Takové pocity mohou být příznaky počínajícího pocitu vyhoření.
Jak rozpoznat přicházející pocit vyhoření?
Zmrazit čas je nemožná věc, a tak stále udržujeme vysoké tempo a snažíme se dostát všem požadavkům na nás kladených, ať už jsou ty požadavky z pracovního nebo z osobního života. Můžeme si připadat jako otroci okolností našeho světa, když se snažíme plnit všechna očekávání – kariérně růst, zajistit rodinu a dělat vše na 110%.
Stále s námi není někdo spokojený, buď je to naše okolí, anebo jsme to my sami, kterým ke spokojenosti stále něco podstatného chybí. Pokud tento postoj držíme až příliš dlouho, postupně nás připraví o energii, radost a o životní sílu. Důležité je si uvědomit, proč to všechno děláme? Za jakým vyšším účelem to vše děláme? Co nám to přinese?
Pocit vyhoření můžeme popsat jako mentální a fyzické vyčerpání organismu v důsledku dlouhodobého stresu. Na začátku budeme velmi zlehka registrovat přicházející příznaky, jako například zvýšenou únavu, častější vynechávání obědů nebo snížení motivace.
Co se ale stane, když takový stav nepoleví a pokračuje dál? Když ze sebe budeme vydávat stále víc energie a síly, než jsme schopni obnovit? Najednou zjistíme, že vlastně nevíme, proč to děláme. A další znaky přicházejícího vyhoření budou přibývat a my je budeme pociťovat mnohem intenzivněji.
- Dlouhodobá únava – neustálý pocit vyčerpání
- Potíže se spánkem – nebo naopak obtížné usínání a horší kvalita spánku
- Snížená motivace – pocit frustrace a nižší motivace
- Neustálý pocit stresu – vnitřní napětí a pocit, že musíme stále něco dělat
- Změna chuti k jídlu – zajídání stresu nebo naopak ztráta chuti k jídlu
- Cynismus, podrážděnost – negativní myšlení, ztráta víry
- Nesoustředěnost – roztěkanost, nedostatečná koncentrace, mnoho neklidných myšlenek
- Porucha paměti – výpadky slov, častější zapomínání
- Úzkosti, pocit beznaděje, deprese – nejzávažnější důsledky
Takový pocit zažívá více lidí, než by se na první dobrou mohlo zdát. Pocit vyhoření se projevuje pozvolna, kdy nám postupně odebírá fyzickou i mentální energii, radost a motivaci. Často si sami říkáme větu „ještě vydrž, určitě se to za nějaký čas zlepší“. To se může, ale samozřejmě také nemusí stát tak rychle, jak bychom si přáli.
Pro vnější svět nemusí být viditelné, kolik úsilí vytváříme, abychom dál fungovali. Ale my jedeme už příliš dlouho na plno, bez přestávky a nenasloucháme našim vlastním potřebám. Náš výkon pochází z vnitřního zdroje energie, o který se musíme starat, doplňovat si sílu a energii, protože tento zdroj není bezedný.
V mém blízkém okolí mám více než jednoho přítele s takovou zkušeností. Má kamarádka měla náročnou pracovní pozici, každý den se ocitala pod tlakem, pracovala a přemýšlela nad prací i doma, aby vytvořila ty nejlepší výsledky. Věnovala své práci velké úsilí a mnoho času, což ovšem nebylo řádně doceněno.
Zanedbávala své osobní zájmy i rodinu. Postupem času si prošla pocity frustrace a vyčerpání, až si nakonec uvědomila, že tento stav je dlouhodobě neudržitelný. Něco se muselo změnit, a to byla její perspektiva. Rozhodla se přestat obětovat své práci osobní život.
Zůstala na stejné pozici, protože ji vždy předtím přinášela velkou radost, ale nastavila si jasnou hranici. Zlepšila se v určování priorit, více už si nenosila práci s sebou domů a vždy si rezervovala čas na sebe a svou rodinu. Získala tak více času dělat to, co ji baví a přináší ji pohodu do života. Uvědomila si, že pracuje proto, aby žila, ne naopak.
Odkud se pocit vyhoření vlastně bere?
Každý máme představy o tom, jak se náš život bude vyvíjet. Sníme o tom, jaké to jednou bude, až dostudujeme a najdeme si práci, budeme kariérně růst nebo třeba až založíme rodinu. Ne vždy se však naše vysněná představa vyplní do puntíku a my tak následně čelíme střetu našich očekávání s realitou. Najednou se ocitáme v realitě, která není taková, jakou chceme. Musíme si položit otázku, co přesně chceme jinak? Jak by moje realita měla vypadat, abych v ní byl šťastný? Co pro to můžu udělat?
Někdy je to naše nejbližší okolí, které od nás něco očekává. I naše rodina a přátelé na nás mohou mít vysoké nároky, kterým chceme dostát. Starat se o své blízké nám často přináší velkou radost a potěšení. Může se ale stát, že i nároky ostatních na nás časem začnou vyvíjet velký tlak. Pomysleli jste si někdy, že děláte vše pro ostatní, ale sami jste z toho vyčerpaní? Snažíte se stihnout vše, všude být a všem vyhovět, ale přitom opomíjíte vyhovět i sami sobě?
Tlak na sebe vyvíjíme i my sami. Lidé, kteří mají sami od sebe vysoká očekávání, jsou více náchylní ke stresu v případě jejich nenaplnění. Perfekcionista je sám na sebe nejvíc přísný v případě nedosažení vysokých výsledků nebo cílů, jež si vytyčil. Velice často sám sebe kárá a nevědomě se zaměřuje na to, co udělal špatně. Jen málokdy se naopak pochválí za to, co se mu povedlo, protože své úspěchy a malá vítězství považuje za standard.
Nicméně je třeba si uvědomit, že jsem to právě JÁ, kdo je a vždy bude se mnou. Mohou se změnit okolnosti, místo či lidé kolem, ale JÁ vždy zůstanu. A proto je důležité umět pochválit sám sebe, ocenit dosažené úspěchy a odpustit si případné neúspěchy.
Vystresovaní můžeme být i z každodenního života. Velmi často máme pocit, že něco nestíháme, že nám něco uniká. Svět kolem nás se neustále zrychluje. Stává se rychlejším, dostupnějším a s tím se zvyšují i nároky na jedince. Lidé se často ženou do rychlejšího a ještě rychlejšího tempa, aby stihli zkrátka vše, a přitom zapomínají vnímat přítomný okamžik. Kdy jste se naposledy jenom tak zastavili, rozhlédli se kolem sebe a uvědomili si, co všechno skvělého ve svém životě máte? Co se Vám v životě už povedlo? Za co nebo za koho jste ve svém životě právě teď vděční?
Ať už naše problémy pramení z čehokoliv, je důležité si uvědomit, že je můžeme změnit. Je potřeba se naučit rozpoznat faktory a limitující přesvědčení, které nám v životě neslouží a přepracovat je v náš vlastní prospěch. Pokud nevíte, jak a kde začít, můžete vyzkoušet spolupráci s transformačním koučem.
Jak znovu získat klid a radost do života?
Pocit vyhoření přichází pozvolna, ale jakmile je s námi dostatečně dlouho, jeho důsledky jsou ničivé. Proto je důležité umět jej rozpoznat a naučit se, jak proti němu bojovat. Vaše energie, fyzická i mentální, je totiž váš nejcennější zdroj. Co vám může pomoci posílit vnitřní sílu a zvýšit spokojenost ze života.
- Znát své hodnoty a motivace – uvědomění, proč to všechno děláte a za jakým účelem. Co je pro vás v životě nejdůležitější?
- Sebeláska, být sám k sobě hodný – cenit si svých dobrých stránek a schopností, umět se pochválit, oslavovat své úspěchy a odpouštět si neúspěchy
- Organizace činností a priority – naučit se uspořádat činnosti a povinnosti, včetně stanovení priorit. Zahrnout i své vlastní potřeby a stanovit si čas pro sebe.
- Odpočinek – dovolte si doplnit energii
- Správný mindset – uvědomit si a případně změnit, jakým způsobem nahlížíte na vaši situaci.
- Komunikace – komunikujte se svým okolím a vyjádřete, co cítíte. Buďte dostatečně asertivní a říkejte NE v situacích, kdy je to třeba.
- Antistresové techniky – naučit se zvládat stres a snižovat jeho negativní účinky
- Radost – dělejte věci, které vás baví a nabíjí energií. Splňte si své sny.
Jak Vám pomůže transformační koučink?
Právě transformační kouč vám může pomoci posílit tyto pilíře. Kouč je tu pro vás, aby Vás podporoval, a pomůže vám přijít na to, co je spouštěčem tohoto vyhoření. Co potřebujete ve svém životě změnit, abyste opět nalezli radost ze života a pocit naplnění. Kouč vás motivuje a vede k tomu, co toužíte dělat, abyste byli opět šťastní a plní energie.
Jako příklad můžeme uvést pohádku o Popelce, která nežila šťastným životem, protože byl plný omezení a pravidel stanovených jejím okolím. Zažívala málo radostí a nevěřila, že může chtít „něco víc“, dokud ji do života nevstoupila víla kmotřička a nezeptala se Popelky „co si nejvíc přeješ?“. A následně „co ti brání jít na ples a zatančit si s princem?“ Víla Popelku nezachránila sama, ale pomohla ji vidět nové možnosti. Pomohla Popelce zbourat její limitující přesvědčení a dodala ji odvahu ten krok udělat. Přemýšlením „co by se stalo, kdyby na ples nešla?“ a „co by se naopak stalo, kdyby na ples odešla?“ Výsledek všichni známe.
Vílu Kmotřičku můžeme v tomto příběhu považovat za ekvivalent kouče. A přesně o tomhle transformační koučink je. Pomoci člověku najít to, co chce, a pomoci mu té změny docílit.
Každý člověk je unikátní a má své jedinečné nastavení mysli. Jeho motivy a přání, zpracování a projevování emocí, jeho hodnoty a zažité vzorce chování. Někdy nedokážeme naše chování sami sobě jednoduše objasnit. Proč jsem se zachoval tak, jak jsem se zachoval? Co mě k tomu přimělo?
Transformační kouč Vám za pomocí otázek, na které si sami odpovídáte, pomáhá objevovat a rozklíčovat pravdy o sobě samých. Kouč není mentor ani poradce, ale spíše je průvodcem Vaší mysli a pomáhá Vám nad věcmi uvažovat jinak. Pomáhá vám měnit vaši perspektivu, se kterou se díváte na svůj život a na celý svět. A dodává vám odvahu v případě, že chcete uskutečnit změnu.
Pod vedením kouče si dokážete vydefinovat svůj jasný cíl, který vás povede ke spokojenějšímu životu. Při prvním setkání spolu projdeme kruh života, který vám pomůže zanalyzovat hlavní oblasti života a jak se v každé z nich cítíte. Díky této technice zjistíte, jaké z oněch oblastí se potřebujete právě teď nejvíce věnovat – co je pro vás teď nejzásadnější a zde půjdeme více do hloubky.
Kouč pomůže klientovi zastavit se a znovu začít vnímat sám sebe, své emoce, své potřeby. Klient si tím připomene, co skutečně potřebuje, co ho činí šťastným a co mu dává smysl. Postupně tak znovu utváří a posiluje svou životní rovnováhu. „Kdy ses naposledy cítil spokojeně a naplněně? Kdy jsi naposledy cítil radost ze života?“ Pomocí vizualizačních technik se napojíte zpět sami na sebe a dokážete vnímat, co vám říká vaše podvědomí. Co vám radí, co vám přeje.
Cílem transformačního koučinku je mimo jiné i změna perspektivy. Kouč je tu od toho aby vám pomohl změnit vnímání dané reality. Díky čemuž se situace stává uchopitelnější.
„Jsem vyčerpaný“, „Moje tělo vysílá signály, že potřebuju změnu“
Najděte znovu sami sebe, jací jste byli plní života a očekávání. Jací jste byli plní radosti a co Vám tu radost přinášelo.
Chceš zjistit, jakým způsobem může transformační koučink ovlivnit tvůj život? Společně najdeme tvou cestu ke štěstí a spokojenosti.
Přijmi to, co nemůžeš změnit. A změň to, co nemůžeš přijmout.
Reinhold Niebuhr
Související Příspěvky
