Kontraindikace hypnózy

Kdy se hypnóza nepoužívá vůbec

• Psychotická onemocnění a akutní fáze bipolární poruchy. Práce, která záměrně stírá hranici mezi vnitřní a vnější realitou, je tam přesně to poslední, co člověk potřebuje.
• Disociativní poruchy. Disociace už je přítomná a je součástí obtíží; prohlubovat ji je proti smyslu léčby.
• Akutní intoxikace alkoholem nebo jinými látkami. Chybí schopnost dát informovaný souhlas i udržet průběh.
• Těžká deprese se sebevražednými myšlenkami. To je situace pro psychiatra, a to bez odkladu.
• Chybějící srozumitelný souhlas. Ať už proto, že člověk nerozumí tomu, do čeho jde, nebo že jde pod tlakem. Hypnóza „pro překvapení“ neexistuje.
• Silný strach nebo odpor. Přes odpor se nepracuje. Kdo hypnózu nechce, nedostane ji — a existují jiné cesty ke stejnému cíli.

Kdy jen ve spolupráci s lékařem

Druhá skupina nejsou zákazy, ale situace, kde rozhoduje odborník mimo obor koučování.

• Epilepsie a jiná neurologická onemocnění — vždy po konzultaci s ošetřujícím lékařem.
• Závažné srdeční potíže, zvlášť krátce po akutní příhodě. Silná emoční reakce není fyzicky bez následku.
• Trauma a posttraumatická stresová porucha. Patří specialistovi na trauma. Kouč tady nemá co dělat, ani kdyby techniku uměl.
• Bolest neznámého původu. Bolest je signál. Nejdřív diagnóza, teprve potom práce s jejím vnímáním — jinak se tlumí varování.
• Děti a lidé s výrazným kognitivním omezením. Jiná odbornost, jiný přístup, jiná pravidla souhlasu.
• Těhotenství a porod. Hypnóza se tu využívá, ale ve spolupráci se zdravotníky, ne mimo ni.

Tenhle přehled nenahrazuje lékařskou radu. Když si nejste jistí, zeptejte se svého lékaře — a od kohokoli, kdo vám hypnózu nabízí, čekejte, že se zeptá první.

Kde končí kouč

Hranice je jednoduchá a nemá výjimky: kouč pracuje se zdravým člověkem a jeho cíli, ne s nemocí. Jakmile se v rozhovoru objeví diagnóza, léky, akutní psychické obtíže nebo nezpracované trauma, přestává to být zakázka pro koučování — bez ohledu na to, jak dobře by si kouč s technikou věřil. Podrobněji to rozebírají hesla koučink vs. terapie a kontraindikace koučování.

Správný krok je pak vždycky stejný: předat člověka dál, konkrétně a bez zbytečné dramatizace — k praktickému lékaři, klinickému psychologovi, psychiatrovi nebo psychoterapeutovi. Při akutním ohrožení života patří volání na 155 nebo 112, ne sezení. Umět tohle poznat a říct nahlas je součást profesionality úplně stejně jako zvládnutá technika; proto to na NLP Master Practitioner probíráme dřív než samotnou práci s hypnózou.

Časté otázky

Může hypnóza uškodit?

U zdravého člověka a v rukou vyškoleného odborníka je riziko malé. Škodu obvykle nezpůsobí technika, ale její použití tam, kam nepatří — u psychotického onemocnění, nezpracovaného traumatu nebo místo lékařské péče.

Na co se mám před hypnózou zeptat?

Jaké má odborník vzdělání a praxi, jak bude práce vypadat, na jakém cíli se domluvíte a co dělá, když se objeví něco nad rámec jeho kompetence. Kdo na poslední otázku nemá jasnou odpověď, není dobrá volba.

Může hypnózu dělat kouč?

Jen v mezích koučování, tedy se zdravým klientem a na dohodnutém cíli rozvoje — a jen pokud je v ní vyškolený. Zdravotní a psychiatrická témata do koučování nepatří v žádné formě.

Chcete tyhle techniky ovládnout v praxi?

Na certifikovaných NLP kurzech v Praze je netrénujete z videí, ale naživo — pod vedením oficiálního NLP Trainera pro ČR.

Prohlédnout NLP kurzy Nebo rovnou NLP Premiere Practitioner · NLP Master Practitioner

Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.