Kontraindikace koučování

Kdy koučink není na místě

Koučování stojí na jednom předpokladu: klient je v jádru v pořádku, zvládá svůj život a chce se posunout dál. Jakmile ten předpoklad neplatí, koučink přestává pomáhat. A v horším případě uškodí — otevře téma, které kouč neumí bezpečně dovést do konce.

Existují stavy, u kterých se dobrý kouč zastaví a doporučí odbornou péči. Patří k nim těžká deprese, závislost na alkoholu nebo jiných látkách, obsedantně kompulzivní porucha, sebevražedné myšlenky a sebepoškozování, následky týrání, znásilnění a incestu, psychotické příznaky, bipolární porucha v akutní fázi, poruchy příjmu potravy ohrožující zdraví a těžké úzkostné stavy s panickými atakami. Není to výčet k zapamatování a už vůbec ne diagnostická pomůcka — je to připomínka, že některá témata mají svého odborníka a kouč jím není.

Kromě zdravotních důvodů existují i situace. Člověk, který zrovna nezvládá běžné fungování — práci, domácnost, péči o sebe. Dítě nebo mladistvý bez vědomí rodičů. A klient, kterého poslal šéf nebo partner, ale sám o změnu nestojí: bez vlastní motivace nefunguje koučování ani s tím nejlepším koučem. Podrobněji rozdíl mezi oběma profesemi rozebíráme v hesle koučink vs. terapie.

Jak to klientovi říct

Tady se pozná řemeslo. Nejhorší varianta je pokračovat — ze soucitu, z touhy pomoct nebo proto, že nechcete přijít o klienta. Druhá nejhorší je odbýt člověka větou, že tohle není pro vás, a nechat ho stát na chodbě s tím, co právě vyslovil.

Postup je přitom jednoduchý a hlavně lidský. Zastavte se. Oceňte, že to řekl nahlas. A beze spěchu vysvětlete, že tahle oblast přesahuje koučovací praxi a že by mu víc pomohl odborník, který je na ni vyškolený. Kouč nikdy neříká, co si myslí, že klientovi je — na to nemá kvalifikaci ani právo. Doporučí obrátit se na terapeuta nebo lékaře a může nabídnout, že se ke koučování vrátí později, až bude situace jinde. Dobře míněný pokus pomoct za hranicí své odbornosti klientovi neposlouží.

Proč to řešíme hned na začátku výcviku

Ve výcviku Coaching Mastery™ se hranice profese probírají dřív než pokročilé techniky. Důvod je prostý: čím silnější nástroje kouč má, tím důležitější je vědět, kde je nepoužít. Součástí je i to, jak si očekávání a hranice spolupráce vyjasnit předem v koučovacím kontraktu, a jak si nejasné případy probrat v supervizi, místo abyste se rozhodovali sami a potichu. Znalost vlastních hranic není slabina kouče. Je to jeho profesní pojistka — a součást etického kodexu.

Časté otázky

Může kouč pracovat s klientem, který bere antidepresiva?

Nerozhoduje lék, ale aktuální stav a to, jestli je člověk v péči odborníka. Pokud je stabilizovaný, běžně funguje a o koučink stojí, spolupráce možná je — téma nemoci ale zůstává jeho lékaři a terapeutovi, ne kouči.

Jak poznám, že téma přesahuje koučink?

Vodítka jsou tři: potíže trvají dlouho a berou energii, člověk nezvládá běžné fungování, nebo v rozhovoru zaznívá něco, u čeho vám vlastní zkušenost říká „na tohle nemám“. Když váháte, předejte dál — chyba tímto směrem nikomu neublíží.

Co když si nejsem jistý, jestli klienta vzít?

Konzultujte to v supervizi nebo intervizi, ještě než spolupráci potvrdíte. A pokud pochybnost trvá, platí jednoduché pravidlo: raději doporučit odborníka než zkoušet, jestli to půjde.

Chcete koučovat do hloubky, ne po povrchu?

Tohle a mnohem víc trénujeme naživo v ročním výběrovém výcviku Coaching Mastery™ — 12 dní tváří v tvář a drill s mentory, dokud to nesedne.

Poznat výcvik Coaching Mastery™ Nevíte, jestli je koučování pro vás? Otestujte si předpoklady zdarma.

Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.