Koučovací nástroje a metody
Koučovací otázky
Koučovací otázky jsou otázky, které nehledají informaci pro toho, kdo se ptá, ale posouvají toho, kdo odpovídá. Jsou krátké, otevřené a bez skryté rady. Rozšiřují pohled klienta, obracejí pozornost k jeho zdrojům a vedou ho k vlastnímu řešení místo k souhlasu s cizím názorem.
Fakta v kostce
- Otázka není pro kouče. Kouč nepotřebuje rozumět příběhu, potřebuje posunout klienta.
- Krátká otázka posouvá víc než dlouhá. Nad patnáct slov už klient spíš luští než přemýšlí.
- Jedna otázka, pak ticho. Dvě otázky v řadě si klient přebere jako jednu — tu snazší.
Kde se koučovací otázky používají v praxi
Kouč nemá seznam, ze kterého odečítá. Má ale směry, kterými umí pozornost otočit — a ty se dají pojmenovat.
- Na cíl. „Čeho chcete dosáhnout?“ „Podle čeho poznáte, že je to hotové?“ „Co bude jinak, až to budete mít?“
- Na realitu. „Jak to vypadá dnes?“ „Co jste už zkusil?“ „Co se stalo naposledy, když jste to zkusil?“
- Na zdroje. „Kdy se vám něco podobného povedlo?“ „Co vám tehdy pomohlo?“ „Kdo tohle ve vašem okolí umí?“
- Na perspektivu. „Co by na to řekl váš nejlepší přítel?“ „Jak se na to budete dívat za pět let?“ „Kdyby to řešil někdo, koho obdivujete — jak by začal?“
- Na závazek. „Co uděláte do pátku?“ „Co by vám v tom mohlo zabránit?“ „Na kolik z deseti jste rozhodnutý?“
Poslední z nich je vlastně škálovací otázka — jedna z nejpoužívanějších, protože z mlhy dělá číslo, se kterým se dá pracovat. Většina koučovacích otázek je zároveň otevřená: nedá se na ně odpovědět ano ani ne, takže klient musí odpověď skutečně vytvořit.
Mimo koučovnu to funguje stejně. Vedoucí, který se místo „Zvládneš to do pátku?“ zeptá „Co bys potřeboval, aby to do pátku bylo?“, dostane pravdivější odpověď a zároveň převede odpovědnost tam, kam patří.
Čím se dobrá otázka pozná
Nejčastější přešlap začínajícího kouče je otázka, ve které je schovaná rada: „Nebylo by lepší si nejdřív promluvit s manželkou?“ To není otázka, to je návrh s otazníkem na konci. Klient buď poslechne, nebo se brání — v obou případech už nehledá vlastní odpověď.
Druhý přešlap je otázka pro kouče. Kouč se doptává na detaily příběhu, protože ho zajímají, a rozhovor se rozpadne na vyprávění. Užitečné vodítko: než otázku položíte, zeptejte se sami sebe, komu poslouží.
A třetí je rychlost. Otázka potřebuje ticho, aby dopadla. Kouč, který nevydrží pauzu a hned nabídne druhou formulaci, si právě zničil tu první. Nejsilnější otázky bývají ty nejkratší — víc o tom v hesle silné otázky.
Jak se ptaní trénuje
Umět otázky napsat na papír zvládne každý. Položit tu správnou ve chvíli, kdy klientovi zabloudí pohled a změní se mu hlas, je řemeslo. Ve výcviku Coaching Mastery™ se proto netrénují seznamy, ale rozhovory naživo — a studenti dostávají zpětnou vazbu na to, co se v místnosti stalo po každé otázce. Právě tam se z ptaní stává nástroj místo zvyku.
Časté otázky
Existuje seznam koučovacích otázek, který se dá naučit nazpaměť?
Seznamy kolují, ale samy o sobě nefungují. Otázka posouvá jen tehdy, když sedne do konkrétního okamžiku. Naučené formulace poznáte podle toho, že rozhovor zní jako dotazník.
Kolik otázek se za sezení položí?
Míň, než se čeká. V dobrém rozhovoru je málo otázek a hodně prostoru — mezi nimi se pracuje s tím, co klient řekl. Kouč, který se ptá každých deset vteřin, klienta vyslýchá.
Chcete koučovat do hloubky, ne po povrchu?
Tohle a mnohem víc trénujeme naživo v ročním výběrovém výcviku Coaching Mastery™ — 12 dní tváří v tvář a drill s mentory, dokud to nesedne.
Poznat výcvik Coaching Mastery™ Nevíte, jestli je koučování pro vás? Otestujte si předpoklady zdarma.
Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.