Dobře formulovaný cíl

Proč se cíl vůbec formuluje

Většina cílů, se kterými lidé přicházejí, je popsaná negativně. Nechci být ve stresu. Nechci se hádat. Nechci vyhořet. Problém je, že mysl si zápor nezobrazí — aby si člověk představil „nemyslet na červené auto“, musí si červené auto nejdřív ukázat. Cíl formulovaný jako útěk drží pozornost přesně tam, odkud chce člověk pryč.

Proto první podmínka zní: popiš, co chceš, ne čeho se chceš zbavit. Z „nechci se hádat“ se stane „chci vést i nepříjemné rozhovory v klidu a doříct je“. Ta věta se dá zobrazit, nacvičit a poznat, když nastane.

Podmínky, kterými cíl prochází

• Pozitivní znění — směr, ne únik.
• Vlastní iniciativa a vliv — cíl „aby mě šéf konečně ocenil“ je přání, ne cíl. Přeformulovaný zní: „chci si o zpětnou vazbu říct a umět ji vést.“
• Smyslový důkaz — podle čeho konkrétně poznám, že je hotovo? Co uvidím, uslyším, ucítím?
• Kontext — kde, s kým a kdy to chci. A stejně důležité: kde to naopak nechci.
• Zdroje — co k tomu potřebuji a co už z toho mám.
• Ekologie — co se změní ostatním a mně samotnému, když se to povede. O tom je samostatný pojem ekologie změny.

Projít tímhle sítem trvá deset minut a bývá to nejužitečnější část celého rozhovoru. Nezřídka se přitom ukáže, že původní cíl nebyl ten pravý — pod „chci si najít lepší práci“ se objeví „chci si přestat nechávat přerůstat věci přes hlavu“, a to je úplně jiná zakázka.

Zvlášť užitečná je otázka na kontext. Lidé si berou cíl absolutně — „chci být asertivnější“ — a nevšimnou si, že v některých situacích jim dosavadní chování slouží dobře. Když se pojmenuje, kde přesně změnu chtějí a kde naopak ne, výsledek je jemnější a udrží se, protože nejde proti zbytku života.

Že na formulaci cíle záleží, je doložené

Stanovování cílů patří k nejlépe prozkoumaným tématům pracovní psychologie. Edwin Locke a Gary Latham shrnuli v roce 2002 v časopise American Psychologist pětatřicet let vlastního výzkumu a stovky navazujících studií. Jejich hlavní závěr zní, že konkrétní a náročný cíl vede k vyššímu výkonu než obecné zadání typu „udělej, co můžeš“. Roli přitom hraje i to, nakolik se člověk k cíli zaváže a jestli průběžně dostává informaci, jak si stojí.

Tohle je zázemí jediné z výše uvedených podmínek — smyslového důkazu splnění. „Chci být spokojenější“ cíl není, protože se nedá poznat, kdy je hotovo. „Chci každý pátek odcházet z práce se zavřeným seznamem úkolů“ ano. Ostatní podmínky míří jinam a je poctivé to říct: vlastní vliv, kontext a ekologie výkon nezvyšují. Hlídají něco jiného — aby cíl vůbec byl váš a aby vám jeho splnění nerozbilo jinou část života.

Jak se to potkává s koučováním

Zkušený kouč tohle nedělá jako formulář. Vede rozhovor tak, že podmínky přirozeně zazní v otázkách, a klient si ani nevšimne, že prošel strukturou. V koučovacím rozhovoru se dobře formulovaný cíl potkává s prvním krokem GROW modelu a doplňuje ho o smyslovou konkrétnost, kterou samotné „G“ nemá.

Silný efekt má poslední krok, který se často vynechává: projít si splněný cíl v čase. Když si člověk cíl umístí na svou časovou osu a prožije si okamžik, kdy je hotovo, obvykle mu naskočí i to, co všechno tomu muselo předcházet. Z abstraktního přání se tak během chvíle stává plán. Formulaci cílů trénujeme na NLP kurzech hned v prvních dnech — je to dovednost, kterou člověk použije stejně dobře na sobě jako s klientem.

Zdroj: Locke, E. A. & Latham, G. P. (2002): Building a practically useful theory of goal setting and task motivation. A 35-year odyssey, American Psychologist, 57(9), 705–717 — shrnutí výzkumu stanovování cílů.

Časté otázky

Čím se dobře formulovaný cíl liší od SMART cíle?

SMART hlídá měřitelnost a termín. NLP navíc řeší, jak si cíl člověk vnitřně představuje, jestli je v jeho vlivu, jak splnění pozná smysly a co změna udělá s ostatními oblastmi jeho života.

Co když si nejsem jistý, co vlastně chci?

To je běžný start. Pomáhá jít od toho, co nechcete, a ptát se: a co chci místo toho? Otázka se pár kol opakuje, dokud se neobjeví něco, co má tah — poznáte to podle toho, že se změní energie.

Proč nestačí říct si „budu se víc snažit"?

Protože to není cíl, ale předsevzetí — nedá se poznat, kdy je splněné. Locke a Latham ve svém shrnutí pětatřiceti let výzkumu stanovování cílů uvádějí, že konkrétní a náročné zadání vede k vyššímu výkonu než obecné „udělej, co můžeš". Konkrétnost tedy není puntičkářství.

Chcete tyhle techniky ovládnout v praxi?

Na certifikovaných NLP kurzech v Praze je netrénujete z videí, ale naživo — pod vedením oficiálního NLP Trainera pro ČR.

Prohlédnout NLP kurzy Nebo rovnou NLP Premiere Practitioner · NLP Master Practitioner

Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.