Webinář zdarma: koučování jako profese — vysíláme dnes ve 20:00 · Rezervovat místo
+420 608 737 898 Vybíráte? Poraďte se

Psychologie změny

Autenticita

Autentický znamená pravý, nepředstíraný, v souladu se sebou — slovo pochází z řeckého authentikos, tedy „původní, vlastní rukou udělaný". Autenticita je pak vlastnost člověka, který navenek jedná tak, jak to uvnitř cítí. O věcech se slovo používá ve významu nezkreslený a nefalšovaný: autentický záznam, autentická chuť.

Fakta v kostce

  • Autentický = pravý, nepředstíraný, původní. Z řeckého authentikos.
  • Autenticita není říkat všechno, co si člověk myslí. Je to soulad vnitřku s vnějškem.
  • Role sama autenticitu neruší. Ruší ji role, ve které se člověk nepoznává.

Co znamená autentický a co je autenticita

Přídavné jméno autentický znamená pravý, nepředstíraný, původní — takový, jaký se sám za sebe vydává. Slovo přišlo z řeckého authentikos, které se dá přeložit jako „původní, vlastní rukou udělaný“.

Odtud dva odstíny, které v češtině žijí dodnes. První se týká věcí: autentický záznam je nezkreslený, autentický podpis nefalšovaný, autentická chuť taková, jaká má být, ne napodobená. V tomhle významu slovo běžně slouží v cestování, v gastronomii i v reklamě.

Druhý odstín se týká lidí a je zajímavější. Autentický člověk je ten, u kterého to, co dělá a říká navenek, odpovídá tomu, co uvnitř cítí a čemu věří. Autenticita je pak vlastnost — schopnost a ochota tenhle soulad držet, i když se to zrovna nevyplácí.

A hned nejrozšířenější nedorozumění. Být autentický neznamená říkat všechno, co člověku proběhne hlavou. To není autenticita, to je bezohlednost s dobrým alibi. Autenticita se pozná na tom, co člověk dělá, ne na tom, kolik toho vypustí. Mlčení může být naprosto autentické, pokud odpovídá tomu, co se uvnitř děje. Odborně se tomuhle souladu říká kongruence — autenticita je jeho lidová, každodenní verze.

Kde se autenticita láme

Nejčastěji v roli. Ne v roli samotné — hrát roli je normální a funkční, jinak by se nedalo vést tým ani učit ve třídě. Láme se tam, kde se role a člověk rozejdou natolik, že je potřeba je celý den držet od sebe.

Vypadá to takhle: ředitelka odboru je osm hodin denně o dvě třetiny přísnější, rychlejší a nesmlouvavější, než sama je. Nikdo si nestěžuje, výsledky drží. Domů ale přijde vyždímaná způsobem, který se nedá vysvětlit počtem odpracovaných hodin. To vyčerpání není z práce. Je z toho držení.

Poznávací znamení jsou drobná a dost spolehlivá. Nedělní odpolední tíha. Cynismus, který dřív nebyl. Únava, kterou spánek nespraví. Věta „takhle to prostě je“ na místě, kde dřív bývala otázka. A někdy docela konkrétní pocit, že v práci mluví někdo jiný Vaším hlasem.

Odtud vede cesta k hodnotám, protože rozpor bývá právě tam: chování jde proti tomu, na čem člověku doopravdy záleží. Rozkrývá se to prací s hodnotami — a bývá to překvapivě rychlé, protože jakmile člověk hodnotu pojmenuje, obvykle v ten samý moment ví i to, kde ji zrazuje.

Proč autenticita bývá tématem druhé poloviny života

V první polovině se plní zadání. Vystudovat, obstát, uživit se, být dobrý rodič, být použitelný kolega. Většinu těch zadání člověk nedostal od sebe, ale zvenčí, a to není chyba — v určité fázi je to praktické, protože se nemusí všechno vymýšlet od nuly.

Někdy mezi čtyřicítkou a pětapadesátkou to přestane fungovat. Zadání jsou splněná, a přesto něco chybí. Bývá to nenápadné: člověk zjistí, že už ho nezajímá, co si o něm myslí lidé, jejichž mínění pro něj deset let bylo měřítkem. Nebo že ta věc, ke které se roky nedostal, není rozmar. Tohle není krize ani vzpoura. Je to obvykle první moment, kdy si člověk zadání píše sám.

V koučování je to jedna z nejčastějších zakázek — a nedělá se tak, že by kouč radil, co je pro klienta autentické. To by byla další cizí zadání, jen s lepším marketingem. Postupuje se přes sebepoznání a hodnoty ke konkrétním rozhodnutím, která se dají udělat v pondělí: co říct nahlas, co přestat dělat, kterou roli si nechat a kterou pustit. Přesně sem míří životní koučink a takový rozhovor vede každý z certifikovaných koučů.

Poslední věc, kterou je dobré říct na rovinu: autenticita nemusí znamenat, že člověk vyhodí svůj život a začne znovu. Většinou se pohnou tři nebo čtyři konkrétní věci, zůstane totéž zaměstnání i tentýž partner — a přitom se změní všechno, protože se změnilo, kdo v tom životě rozhoduje. Delší úvahu na tohle téma najdete v článku Esence autenticity.

Zdroj: Soulad mezi vnitřním prožíváním a vnějším jednáním popsal jako podmínku osobního rozvoje americký psycholog Carl Rogers v knize On Becoming a Person (1961); v jeho pojetí jde o takzvanou opravdovost neboli kongruenci.

Časté otázky

Co znamená být autentický?

Znamená to jednat navenek tak, jak to uvnitř cítíte a čemu věříte — být pravý, nepředstíraný. Slovo pochází z řeckého authentikos, „původní, vlastní rukou udělaný", a používá se i o věcech: autentický záznam je nezkreslený.

Znamená autenticita říkat všechno, co si myslím?

Ne. Autenticita je soulad mezi vnitřkem a jednáním, ne absence filtru. Mlčení může být naprosto autentické. Bezohlednost, která se odvolává na autenticitu, obvykle jen hledá alibi.

Jsem v práci jiná než doma. Znamená to, že nejsem autentická?

Nemusí. Role je normální a funkční. Otázka je, jak daleko je od Vás — a jak jste po ní večer vyčerpaná. Únava, kterou nevysvětlí počet hodin, bývá první signál, že se role a člověk rozešli.

Hledáte kouče pro sebe?

Vyberte si z certifikovaných transformačních koučů — absolventů výcviku Coaching Mastery™. Osobně v Praze a Brně, nebo online. První sezení zdarma.

Vybrat si kouče

Radek Karban Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.