Iva Pospíšilová

Do výcviku mě přivedla potřeba se někam dál posunout. Hodně dlouho jsem stagnovala a cítila jsem, že je na čase začít dělat to, co mám ráda.

Nejvíc se mi tady líbí, že můžu být sama sebou. Vidím na ostatních, že jsou to úplně stejní lidé jako já, se svými problémy — a že je tu touha se někam posouvat. To bych vypíchla jako první. Druhá věc je, že tady můžu vystupovat ze své komfortní zóny a přitom se cítit bezpečně. A třetí, taky velice důležitá: tím, jak na sobě budu pracovat, budu moct pomáhat i ostatním lidem.

Odnáším si spoustu uvědomění a spoustu efektů. Hlavně mě velice překvapilo, že jsem si myslela, že už mám ve svém životě hodně věcí vyřešených a že nemám co řešit. Ukázalo se, že tomu tak není a že ta cesta je vlastně nekonečná — pořád je na čem pracovat.

Doporučila bych to lidem trochu jako já, kteří se potřebují nakopnout a vidět, že to jde, že ty cesty jsou.