Peer-coaching (vzájemné koučování)

Čím se peer-coaching liší od intervize a supervize

Tři pojmy se pletou, přitom je od sebe oddělí jediná otázka: kdo je v tom rozhovoru klient?

V intervizi jsou předmětem práce případy z praxe. Kolegové si přinesou konkrétní klienty, se kterými si nevědí rady, a společně hledají, co se v té spolupráci děje. V supervizi je předmětem práce sám kouč a to, co odvedl — zkušenější supervizor se dívá na jeho práci a pojmenuje, co kouč sám nevidí.

V peer-coachingu není předmětem práce ani případ, ani odvedené sezení. Peer-coaching není rozbor koučování, je to koučování samotné — jen mezi dvěma lidmi, z nichž ani jeden nemá nad druhým formální převahu. Klientem je ten, kdo právě sedí v druhé židli, se svým vlastním tématem.

A ta rovnost mění práci víc, než by se čekalo. Když koučujete kolegyni, která bude za hodinu koučovat Vás, nemůžete si dovolit pózu experta. A ona si nemůže dovolit pózu poslušné klientky. Obojí je práci na překážku, takže obojí rychle odpadne.

K čemu je peer-coaching dobrý a kde má strop

Přínosy jsou tři a všechny praktické. Nácvik bez rizika: začínající kouč potřebuje odkoučovat desítky rozhovorů dřív, než si sedne k prvnímu platícímu klientovi, a peer-coaching mu je dá. Pravidelnost: dvojice s termínem v kalendáři drží tempo, jaké samostudium nikdy nedá. A cena — vzájemné koučování nic nestojí, protože platidlem je čas.

Strop je stejně jasný. Dva lidé na srovnatelné úrovni mívají srovnatelná slepá místa. Když oba instinktivně utíkají od emocí, budou si to navzájem laskavě dovolovat a ani jednomu to nepřijde divné. Nikdo v místnosti neumí víc, takže chybí korekce, která řekne: tady jsi radil, tady jsi klientce vzal téma z ruky, tady jsi utekl o vteřinu dřív, než se něco stalo. Proto peer-coaching nenahradí supervizi ani mentora. Doplňuje je — podobně jako sebekoučování, které má strop ještě dřív.

A pak je tu nejčastější způsob, jak vzájemné koučování umře: sklouzne do popovídání. Poznáte to snadno. Schází se, „až bude čas“. Role se nepojmenuje, takže se oba jen tak baví o svých tématech. A po dvaceti minutách si dva sympatičtí lidé vyměňují novinky.

Drží to tři dohody. Pevný termín, ne dobrá vůle. Nahlas řečená role a čas — teď třicet minut koučuju já Tebe, pak se vyměníme, a kdo je zrovna koučem, ten nemluví o sobě. A zákaz radit, včetně rad zabalených do otázky; „nezkusila jsi mu napsat?“ je rada, i když má na konci otazník. Na konci každého kola pak stačí jedna věta: co si koučovaný odnáší a co udělá do příštího setkání.

Jak vzájemné koučování trénujeme ve výcviku

V ročním výcviku Coaching Mastery™ se netrénuje ve dvojicích, ale ve trojicích. K roli kouče a klienta přidáváme třetí — pozorovatele. Ten nekoučuje a do rozhovoru nemluví. Sleduje a zapisuje. Role se pak posunou a během jednoho bloku projde každý všemi třemi.

Proč je ta třetí role tak cenná? Protože kouč po rozhovoru popíše, co si myslí, že dělal. Pozorovatel popíše, co dělal. To jsou dva různé texty a rozdíl mezi nimi je přesně to místo, kde se člověk učí. Kouč je přesvědčený, že nechal ticho doznít; pozorovatel má odškrtnuto, že vydržel dvě sekundy a pak sám nabídl odpověď. Bez třetího páru očí se tenhle rozdíl nedozvíte nikdy — a přitom právě z něj roste jistota, kterou má smysl přinést platícímu klientovi.

Zpětná vazba od pozorovatele je zároveň důvod, proč v Coaching Drillu™ nejde jen o počet odkoučovaných hodin. Sto rozhovorů bez korekce naučí člověka dělat vlastní chyby plynule. Sto rozhovorů s korekcí z něj udělá kouče.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi peer-coachingem a intervizí?

V intervizi se probírá odvedená práce — kolegové rozebírají případ, se kterým si někdo neví rady. V peer-coachingu se koučuje naostro: jeden vede rozhovor, druhý je klient s vlastním tématem, a pak si role vymění.

Dá se peer-coachingem naučit koučovat?

Je to nejlepší způsob, jak nabrat hodiny, ale sám nestačí. Chybí korekce od někoho zkušenějšího — dva začátečníci si navzájem neukážou, co ani jeden nevidí. Ideální kombinace je peer-coaching pro počet hodin a supervize pro přesnost.

Jak často se má dvojice scházet?

Vodítko je pevný termín, ne frekvence. Jednou za dva týdny na hodinu s pevným datem v kalendáři funguje lépe než plán scházet se týdně, který vydrží měsíc.

Chcete koučovat do hloubky, ne po povrchu?

Tohle a mnohem víc trénujeme naživo v ročním výběrovém výcviku Coaching Mastery™ — 12 dní tváří v tvář a drill s mentory, dokud to nesedne.

Poznat výcvik Coaching Mastery™ Nevíte, jestli je koučování pro vás? Otestujte si předpoklady zdarma.

Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.