Bezpečný prostor

Jak bezpečný prostor pozná klient

Lidé, kteří ho zažili, o tom mluví vždycky podobně. Že tam poprvé řekli nahlas věc, kterou předtím neřekli nikomu. Že to bylo jako přístav. Že nemuseli nic držet. Nikdo z nich nemluví o vybavení kanceláře.

Bezpečný prostor je totiž stav, ne místo. Pozná se podle toho, co si v něm člověk dovolí: přiznat, že práce, kterou budoval patnáct let, ho už nebaví. Vyslovit, že manželství vyhaslo. Říct nahlas ambici, která zní domýšlivě. Rozplakat se a nemuset se za to omlouvat. Tyhle věty nevzniknou proto, že se kouč dobře zeptal. Vzniknou proto, že člověk dopředu ví, kam ta věta půjde — nikam.

Z toho plyne nepříjemný důsledek: bezpečí se nedá vyrobit v polovině sezení, až když je potřeba. Staví se od první minuty, dřív než se otevře jakékoli téma.

Z čeho se bezpečí skládá a čím se ztrácí

• Mlčenlivost domluvená dopředu. Ne až ve chvíli, kdy se klient zeptá. Co zůstane v místnosti, co se dozví firma, která koučování platí, a co se stane s poznámkami — o tom je heslo mlčenlivost v koučování a patří to do koučovacího kontraktu hned na začátku.
• Nehodnotící postoj. Klient potřebuje vědět, že z jeho věty nikdo nebude vyvozovat, jaký je člověk. Hodnocení se přitom vloudí i v dobrém: „to je od Vás statečné“ je pochvala a pochvala je hodnocení. Příště se klient trochu podívá, co se ještě pochválí.
• Předvídatelnost. Kdy začínáme, kdy končíme, kolik sezení bude, čeho se to týká, co se děje mezi sezeními. Nuda? Ano. A přesně proto se v ní dá pustit kontrola.
• Kouč, který to unese. Nejtišší pilíř. Když člověk poprvé vysloví to nejtěžší, dívá se koučovi do obličeje a čte tam, jestli se s tím dá být. Kouč, který v tu chvíli zrychlí nebo uhne pohledem, právě sdělil, že tohle je moc. Proto se dobrý kouč věnuje vlastnímu stavu před sezením; jak se klid mezi lidmi přenáší, popisuje koregulace.

A teď druhá strana. Bezpečí se ztrácí skoro nikdy zradou a skoro vždycky dobrou vůlí.

Rada je první na řadě. Klientka řekne, co ji trápí, a kouč nabídne, co by udělal on. Sdělil tím dvě věci: že už to umí posoudit a že rozhovor má směřovat k jeho řešení. Od té chvíle mluví klientka opatrněji — vybírá si témata, u kterých se necítí hloupě.

Druhý je spěch. Kdo po klientově nádechu hned pokládá další otázku, dává najevo, že se musí stíhat. Ticho po těžké větě není trapné, je funkční, a je to samostatné řemeslo: práce s tichem. Stejně tak poslouchat tak, aby to druhý poznal, je dovednost, které se říká aktivní naslouchání.

Třetí je zlehčení. „To zvládnete, znám horší případy.“ Věta míněná jako podpora, přijatá jako pokyn nedramatizovat.

A čtvrté je uklidňování v nesprávnou chvíli. Klientce se zalomí hlas a kouč sáhne po kapesníku, dolije vodu, řekne, že je to v pořádku. Chce pomoct. Ve skutečnosti právě uklidil emoci, která se konečně dostala na povrch. Když má člověk plakat, potřebuje prostor, ne kapesník.

Bezpečí není měkkost

Tady se to nejčastěji chápe obráceně. Bezpečný prostor neznamená, že se v něm mluví jen o příjemných věcech. Znamená, že se v něm dá unést nepříjemná otázka. „A co v tom děláte Vy?“ „Co se stane, když se nezmění nic?“ Takové otázky člověka nadzvednou — a když pod nimi drží vztah, jsou dar. Bez něj jsou útok. Právě proto vypadá bezpečný kouč zvenčí často méně vlídně než ten, který uklidňuje: dovolí si jít k věci.

V tom je celá logika. Bezpečí není cíl práce, je to podmínka, aby se dalo pracovat do hloubky. Naladění, ze kterého vyrůstá, popisuje heslo rapport; pravidla, která ho drží i tam, kde se nikdo nedívá, shrnuje etický kodex kouče.

Časté otázky

Jak poznám, že mi kouč vytvořil bezpečný prostor?

Podle toho, co si dovolíte říct. V bezpečném prostoru vyslovíte věci, které jste dosud nikomu neřekli, a nemáte potřebu je vzápětí zmírňovat. Druhé vodítko: kouč Vám hned na začátku sám řekne, co zůstane v místnosti a co ne.

Není bezpečný prostor jen hezké slovo pro milý rozhovor?

Není. Milý rozhovor je příjemný a nikam nevede. Bezpečný prostor je stav, ve kterém unesete i nepříjemnou otázku — vzniká z domluvené mlčenlivosti, jasného rámce a klidu kouče, ne z vlídného tónu.

Čím kouč bezpečí nejčastěji ztratí?

Radou, spěchem, zlehčením a uklidňováním ve chvíli, kdy má klient plakat. Všechny čtyři věci jsou míněné dobře a všechny čtyři sdělují totéž: tady se tohle nemá dít.

Hledáte kouče pro sebe?

Vyberte si z certifikovaných transformačních koučů — absolventů výcviku Coaching Mastery™. Osobně v Praze a Brně, nebo online. První sezení zdarma.

Vybrat si kouče

Garant slovníku: Radek Karban — Master Coach Trainer a NLP Trainer, 16 let koučovací praxe.