Byly doby, kdy jsem se cítila ztracená, velmi smutná a jen jsem přežívala. Život mi připadal hrozně nefér. Často jsem se ve společnosti smála a doma hodně plakala.

Stálo mě hodně sil, energie i času, než jsem pochopila, že to tak nemusí být, že to mohu změnit. Není snadné si přiznat, že na něco nestačíte a není ostuda požádat o pomoc. Naopak, právě toto vyžaduje velkou míru odvahy a vnitřní síly.

Toto uvědomění je prvním krokem k životu (vztahu, vztahům, práci atd.), který chceme žít.

Strávila jsem hodně času studiem, čtením a pátráním po tom, jak dosáhnout svých cílů, vyhnout se zbytečné bolesti a cítit se vyrovnaná.

Dnes je mým posláním pomáhat ostatním v tomtéž. Aby jejich bolesti a trápení netrvaly tak dlouho jako u mě, než jsem našla cestu.